Stres je nedílnou součástí moderního života, a v dnešní uspěchané době se stává běžným zážitkem pro mnoho jednotlivců. Jaký vliv má však stres na naše zdraví a co můžeme udělat, abychom mu předešli a minimalizovali jeho negativní dopady? To jsou otázky, na které se snaží odpovědět i Jan Vojáček, lékař specializující se na funkční medicínu, což je přístup k lékařské péči zaměřený na identifikaci kořenových příčin zdravotních problémů.
Prvním důležitým bodem, na který Vojáček upozorňuje, je, že v dnešní době jsme vystaveni mnoha různým stresorům, které mohou mít negativní vliv na naše zdraví. Stres může být psychický (např. pracovní tlak, osobní problémy) i fyzický (např. nedostatek spánku, špatná strava). Nedostatek vyváženosti mezi těmito stresory a aktivním odpočinkem může vést k různým zdravotním problémům.
Vojáček dále upozorňuje, že dekompenzovaný stres, tedy stres, který nemáme pod kontrolou, může mít různé projevy na našem těle. Zpočátku to může být únava, ale s postupem času se mohou objevit další problémy, včetně infekcí a chronických onemocnění.
Důležitým prvním krokem je identifikovat stresory, které působí na konkrétního jedince. Každý má své vlastní stresory, a to, co stresuje jednoho, nemusí stresovat druhého. Známý lékař funkční medicín, který je autorem mnoha knih, například Umění být zdráv zdůrazňuje, že jakmile jsou identifikovány stresory, snaží se společně s klientem najít způsoby, jak eliminovat ty stresory, které lze ovlivnit nebo významně snížit. To může zahrnovat změny v pracovním prostředí, v osobním životě, nebo v denním harmonogramu.
Důležitým aspektem zvládání stresu je také zvyšování odolnosti organismu. Jednotlivec může zlepšit svou odolnost vůči stresu pomocí různých strategií, včetně:
- Zdravá strava: Vyvážená strava, bohatá na mikronutrienty jako vitamíny B, vitamín D, vitamín C a omega-3 mastné kyseliny, může pomoci tělu zvládat stres. Tato strava může posílit imunitní systém a zlepšit celkovou odolnost vůči stresu.
- Pravidelný spánek: Dostatečný a kvalitní spánek je klíčový pro regeneraci těla a mysli. Ideální čas pro spánek je kolem 22 hodiny, protože to podporuje regeneraci nadledvinek, které jsou zodpovědné za tvorbu stresových hormonů.
- Fyzická aktivita: Pohybová aktivita, jako jóga, procházky, nebo cvičení, může pomoci přenést pozornost z myšlení do těla a aktivovat parasympatikus, což je část autonomního nervového systému, která podporuje uvolnění a kompenzaci stresu.
- Adaptogeny: Adaptogeny jsou bylinné extrakty, které mohou pomoci tělu rychle obnovit energii a zvládnout stres. Mohou zahrnovat různé byliny, houby a další přírodní látky.
- Infuze a vitamíny: Pro rychlou regeneraci těla se mohou používat i infuze a vitamíny, zejména vitamíny skupiny B, které hrají důležitou roli v energetickém metabolismu.
- Meditace a relaxace: Praxe jako jóga, meditace a relaxace mohou pomoci uvolnit mysl a snížit stresovou reakci.
Pokud stresové období dosáhne vrcholu a stresu se člověk téměř nevyhne, je důležité vědět, jak tělu rychle dodat energii a obnovit rovnováhu. Kromě výše uvedených praktik můžou pomoci i adaptogeny a zvýšený přísun vitamínů, zejména skupiny B.
Zvládání stresu a udržování zdravého životního stylu jsou klíčové pro prevenci a péči o zdraví. Individuální přístup k identifikaci stresorů a strategiím na zvýšení odolnosti vůči stresu může pomoci jednotlivcům vést zdravější a vyváženější život. Je důležité mít na paměti, že každý člověk je jedinečný, a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Konzultace s odborníky na zdraví a výživu mohou pomoci najít individuální cesty ke zvládání stresu a udržování optimálního zdraví.
Stres je fyziologická a psychologická reakce těla na různé situace, které jsou vnímány jako výzva nebo ohrožení. Tato reakce má původ v evoluci a pomáhá nám buď bojovat s nebezpečím (tzv. bojový stres) nebo utéct od něj (tzv. útěkový stres), což je často označováno jako „boj nebo útěk“ reakce. Když se setkáme s potenciálně stresující situací, tělo produkuje stresové hormony, jako je adrenalin a kortizol, a následně dochází ke změnám v těle a mysli, které připravují organismus na rychlou reakci.
Stres může mít jak krátkodobé, tak dlouhodobé účinky na zdraví. V krátkodobých situacích může stres být užitečný. Pomáhá mobilizovat energii a zvyšuje bdělost, což může pomoci čelit okamžitým výzvám. Krátkodobý stres však může vést k nepříjemným projevům, jako je zrychlené dýchání, zvýšený srdeční tep, úzkost a napětí.
Pokud stres trvá dlouhodobě a jednotlivec se s ním nepodaří vyrovnat, může mít vážné negativní důsledky pro zdraví. Dlouhodobý stres může ovlivnit mnoho systémů v těle, včetně imunitního systému, kardiovaskulárního systému, trávicího systému a nervového systému.
Některé z dlouhodobých dopadů stresu mohou zahrnovat:
- Deprese a úzkost: Dlouhodobý stres může zvýšit riziko vzniku depresí a úzkostných poruch.
- Zvýšený krevní tlak: Stres může zvýšit krevní tlak a zvýšit riziko srdečních onemocnění.
- Problémy se spánkem: Stres může způsobit poruchy spánku, což může vést k únaze a dalším zdravotním problémům.
- Ovlivnění imunitního systému: Dlouhodobý stres může potlačit imunitní systém, což zvyšuje riziko infekcí a onemocnění.
- Trávicí problémy: Stres může způsobit trávicí problémy, včetně žaludečních vředů a syndromu dráždivého tračníku.
- Problémy s váhou: Někteří jedinci mohou reagovat na stres změnou stravovacích návyků a přibýváním na váze.
