Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.
Michl v krátkém projevu po jmenování mimo jiné řekl, že odhaduje, že dostat úroveň inflace ze současných 15 procent na procenta dvě potrvá přibližně dva roky. V létě nový guvernér ČNB plánuje navrhnout na svém prvním zasedání bankovní rady stabilitu úrokových sazeb. „Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál, “dodal.
Zeman předminulý týden řekl, že má čtyři kandidáty na guvernéra, ve svém výběru ale už má víceméně jasno. Média v této souvislosti uvedla, že v nejužším výběru byli vedle Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi Rusnok kvůli zachování kontinuity současné bankovní rady. Počátkem roku uvedla Česká televize, že podle jejích informací je Zemanovým kandidátem šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
S Nidetzkým a Morou jednal prezident na Hradě na konci dubna. S Michlem se Zeman setkal minulou středu, bližší informace ke schůzce Hrad nezveřejnil. Výsledek jednání nechtěl komentovat ani sám Michl.
Ten v minulosti mimo jiné působil v Raiffeisenbank a byl externím poradcem někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Server Seznam Zprávy připomněl, že Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně jako jediní ze sedmičlenné bankovní rady hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Michl kvůli jmenování guvernérem ČNB předčasně ukončil první šestiletý mandát jako člen rady, kterým je od prosince 2018. V ČNB tak bude do roku 2028. Bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Jiří Rusnok.
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi Morovi a členovi rady Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby minulý týden, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra ČNB prudce ztrácí. K euru překonala úroveň 25,23 Kč, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také s americkým dolarem, řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
O něco nižší ztráty pak zaznamenává koruna podle něj k dalším středoevropským měnám. Michl podle Tylečka hlasoval proti všem osmi zvýšením sazeb od června minulého roku. „Investoři se bojí, že centrální banka přestane být razantní v dalším růstu sazeb. Může je také znepokojovat Michlův netradiční pohled na realizaci měnové politiky, který v posledních letech několikrát prezentoval,“ dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) by si v zájmu českých občanů přál, aby jmenování Michla guvernérem ČNB neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že Michl jako bývalý Babišův poradce z doby jeho působení na ministerstvu financí i ve Strakově akademii a nesmí prý mít za úkol zlevňování půjček Agrofertu, ale blaho země. Koncern Agrofert patří do Babišových svěřenských fondů. „Zásadní bude to, jaké další členy bankovní rady prezident do konce svého funkčního období ještě bude jmenovat, protože se rozhoduje ve sboru a pan Michl, ač guvernér, je jen jedním z nich,“ dodala.
Z pohledu Pirátů je Michl nešťastnou volbou, sdělil šéf strany a vicepremiér Ivan Bartoš. „Pochybnosti budí jeho blízký vztah s Andrejem Babišem, riziko střetu zájmů v souvislosti s vlastním podnikáním a velká míra nejistoty, kterou jeho nominace přináší,“ uvedl.
Místopředseda občanských demokratů a europoslanec Alexandr Vondra označil výběr Michla za nejhorší krok prezidenta Miloše Zemana za poslední rok. „Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ napsal Vondra na sociální síti.
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru za opoziční ANO Martin Kolovratník zmínil, že s Michlovým ekonomickým pohledem souhlasí. „Podle jeho dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou,“ domnívá se Kolovratník. Poukázal rovněž na Michlovu odbornost i na „jasný a svižný“ způsob komunikace. „Doteď se mi nelíbilo, že ČNB většinou mlčí a své kroky nevysvětluje. Tohle by se teď mohlo změnit,“ dodal Kolovratník.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za opoziční SPD Jan Hrnčíř připomněl, že Michl je zastáncem mírnějšího růstu základní úrokové sazby při boji s inflací. „Ovšem bankovní rada rozhoduje kolektivně. Bude tedy záležet na tom, jestli se obmění další její členové, kterým letos končí mandát,“ odvětil Hrnčíř na dotaz, zda očekává změny v měnové politice centrální banky.
„Jmenováním Aleše Michla guvernérem dojde ke změně měnověpolitického kurzu ČNB, která již pravděpodobně nebude vystupovat zdaleka tak ostře proti inflaci, jako tomu bylo doposud,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. S velkým otazníkem je podle něj červnové zasedání bankovní rady s ohledem na další zvýšení úrokových sazeb. „Část členů bankovní rady bude možná chtít přistoupit k jejich dalšímu výraznějšímu zvýšení, aby sazby byly na co možná nejvyšší úrovni před červencovým nástupem Michla do funkce,“ dodal.
Podobně to vidí i hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. „Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve starém složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně,“ uvedl. Podle něj tak není vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,5 procenta.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: zivot.org
