V minulosti se české vlády setkávaly s řadou ekonomických výzev a nucených úsporných opatření. Nejednou se vláda snažila dosáhnout snížení schodku vládního rozpočtu prostřednictvím různých úsporných opatření, ale jejich výsledky ne vždy odpovídaly očekáváním.
Například po rozpadu socialistického režimu v roce 1989 bylo nutné přijmout řadu reforem, aby se země mohla přizpůsobit novému tržnímu prostředí. V 90. letech se české vlády zaměřily na privatizaci státního majetku a omezování výdajů státního rozpočtu. Jednalo se o jeden z největších ekonomických převratů v historii země. O sedm let později se však muselo řešit nové problémy spojené s finanční krizí, uvádí server Seznam Zprávy. V roce 1997 vláda přijala tzv. balíček úsporných opatření, který měl omezit růst státního dluhu. Součástí opatření bylo například snížení výdajů na sociální dávky, snížení platů veřejných zaměstnanců a zvýšení daní.
V roce 2008 se česká vláda opět musela potýkat s ekonomickou krizí. Přijatá opatření, která měla snížit státní dluh, však nebyla tak účinná, jak se očekávalo, a státní dluh nadále rostl, píše server VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Mezi opatření patřilo například omezení důchodů, snížení platů veřejných zaměstnanců a zvýšení daní. Součástí opatření bylo také snížení platů politiků, omezení počtu státních zaměstnanců a snižování výdajů na sociální dávky.
Od roku 2020 se česká vláda opět potýká s ekonomickými výzvami, tentokrát v důsledku pandemie Covid-19. Byla přijata řada opatření, která měla pomoci podpořit ekonomiku, ale zároveň bylo nutné omezit výdaje státního rozpočtu. Výsledkem je stále rostoucí dluh, který vyžaduje okamžité řešení. V reakci na to se vláda premiéra Fialy (ODS) rozhodla zasáhnout.
Česko představilo ozdravný plán veřejných financí v podobě konsolidačního balíčku v hodnotě téměř 150 miliard korun a návrhu důchodové reformy, informuje server VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Tento plán má zajistit udržitelnost důchodového systému a snížit deficit státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun již od 1. ledna 2024. Vláda plánuje legislativně schválit konsolidační balíček již v červnu, aby se opatření mohla projednat v Poslanecké sněmovně před sněmovními prázdninami. Součástí balíčku jsou úsporná opatření, jako je zrušení daňových výjimek a zjednodušení daňového systému.
Premiér Petr Fiala uvedl, že hlavním cílem vlády je dostat zemi do situace, kdy se zásadně změní trend rostoucího zadlužování a budoucí generace nebudou muset nést důsledky minulých vlád. Vláda si klade za cíl být rozpočtově odpovědná a mít plnou podporu svých voličů. Konsolidační kroky navazují na předchozí snížení výdajů ve výši téměř 80 miliard korun, které vláda provedla po nástupu k moci.
Pokud by vláda nepřistoupila ke konsolidačním opatřením, stoupl by schodek státního rozpočtu v roce 2024 o 94 miliard korun a v roce 2025 dokonce o 148 miliard korun. Vláda proto navrhla úsporné kroky, které mají být prováděny již od ledna 2024. Plán vlády je reakcí na rostoucí zadlužování České republiky, které je podle premiéra Fialy neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád.
