V Česku v posledních letech přibilo více seniorů, než tomu bylo doposud. Podle statistik bude počet seniorů narůstat a výrazně tím dojde k ovlivnění chodu sociálních služeb a zdravotnictví. S narůstajícím počtem obyvatelstva staršího 65 let dojde k vyčerpání už tak přeplněných kapacit v sociálních zařízeních a domovech důchodců. Promítne se to i vyšší výdaje na důchody.
Jak je zmíněno v článku Odraz demografického stárnutí v ekonomice regionů České republiky, lze předpokládat, že zvyšující se počet osob starších 65 let v populaci s sebou přinese kromě zvyšování platů zdravotníků a sociálních pracovníků i potřebu vyšších výdajů na starobní důchody.
Statistici Českého statistického úřadu (ČSÚ) v publikaci Senioři ČR v datech, kterou představili minulý rok uvádí, že se od 80. let 20. století nepřetržitě rozrůstá počet seniorů. Na konci prvního desetiletí 21. století nárůst počtu seniorů výrazně zrychlil. Příbytek nových seniorů je zapříčiněn především odchodem silných ročníků, narozených po druhé světové válce, do důchodu. Jak uvádí data ČSÚ, během let 2001 – 2010 se nárůst zvýšil o 185 tisíc seniorů ale mezi lety 2011 až 2020 čísla narostla o 521 tisíc.
Dnes žije v Česku více osob starších 65 let než dětí do 15 let. Dle ČSÚ je to zapříčiněno kromě odchodu starších ročníků do starobního důchodu i dalším důležitým faktorem, které nelze opomenout. Tím faktorem je nízká porodnost, která se v posledních letech opět stává populárním trendem.
„Klesající trend počtu narozených dětí je patrný s výjimkou roku 2021 již od roku 2018. Meziroční úbytek narozených v loňském roce byl však výraznější než v předcházejících letech a 11% propad byl dokonce největší od poloviny 90. let 20. století. Celkem se loni živě narodilo 99,8 tisíce dětí a po 17 letech tak roční úhrn znovu nepřekročil hranici 100 tisíc,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Díky statistikám z předchozích let lze dobře odhadnout následující vývoj ve věkové struktuře České republiky a lze se na ně připravit včas, pokud se jim bude věnovat náležitá pozornost.
V současnosti se v Česku zvyšuje počet lidí, kteří se dožívají vyššího věku. Tím nastává zapeklitá situace, kterou musí stát řešit. Přibývá tedy počet osob, které potřebují zdravotnickou péči a zároveň místo v pečovatelském domě či v domově důchodců. Do popředí se dostává i péče o osobu blízkou, kdy je senior v péči svých potomků či příbuzných. Nicméně, stát se musí postupně připravit na nastávající nevyhnutelnou situaci. V potaz se také musí vzít dostupnost zdravotnické péče pro seniory, která by po schválení vlády mohla být poskytována i v sociálních zařízeních.
Ministerstvo zdravotnictví a MPSV (ministerstvo práce a sociálních věcí) se zasloužily o návrh změnového zákona, který by zajistil nový typ zdravotně-sociální péče. „Měli jsme setkání s většinou stakeholderů ze zdravotní i sociální složky, vnímáme jejich podněty a připravujeme se na připomínkové řízení. Ambicí vlády je, aby platnost zákona byla od příštího roku,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.
