Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.
„Skutečně nebudou chodit kontroly,“ zdůraznil Třešňák s tím, že jde pouze o legislativní nástroj, který zaručí to, že všichni budou mít zdroj tepla. Vyhláška se podle něj týká budov, které používají z osmdesáti procent fosilní paliva.
Zákon podle něj počítá s institutem předcházení stavu nouze v teplárenství, který vyhlásí ministr. „Nechci předjímat, za jaké situace se to může stát. Nemáme křišťálovou kouli, abychom mohli předvídat, co se bude dít v následujících měsících,“ zmínil a dodal, že nařízení vychází z technických norem.
„Stát nechce omezovat lidi. Je tam nastavena teplota, která má zaručit tepelný komfort, který vychází z technických norem,“ podotkl s tím, že čísla byla konzultována s ministerstvem zdravotnictví. „Vycházelo se i z čísel ze zahraničí, není to vymyšleno od stolu,“ podotkl. „Podle toho, co jsme zjišťovali, tak některé státy k obdobným nástrojům přistoupily, jinde to je doporučení. Doufám, že i u nás to bude doporučení,“ dodal.
Zdůraznil, že vyhláška se týká objektů napojených na centrální systém zásobování teplem. „Ne všechny objekty jsou na centrále, mají například vlastní tepelná čerpadla,“ podotkl.
Motivační nástroje má podle něj ministerstvo připravené. „Pro rodiny a byty jsou dotační programy na úspory, obnovitelné zdroje, fotovoltaiky na střechy rodinných domů,“ zmínil s tím, že apel na snižování teploty zde bude i nadále.
Ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer v pořadu podotkl, že řada objektů byla v minulých letech přetápěna, proto rezervy ještě jsou. Zároveň označil debaty o tom, proč si lidé nemohou více zatopit, za úsměvné. Dodal, že Česko se uskromnit musí. „Jsme ve válečném stavu a toto musí jít stranou. Tady nelze vést diskusi, jestli se máme uskromnit. My se musíme uskromnit a zasadit Rusku malou symbolickou ránu,“ podotkl.
„Zdražení bude dvojnásobné. Lidé si tak nebudou moci dovolit přetápět, protože na to nebudou mít,“ dodal.
Macenauer míní, že Česko je už nyní na dobré cestě. „Byla klimaticky mírná zima 2022. Za prvních šest měsíců je pokles spotřeby o dvacet procent. (…) Kdybychom tímto způsobem pokračovali dalších šest měsíců a další měsíce v roce 2023, tak těch 15 procent uspoříme.“
Připravovanou vyhlášku kritizuje i prezident prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Chápu, že u veřejných budov se může snížit spotřeba, ale pro hotelové provozy je to nepředstavitelné. Těžko vysvětlíme lidem, že se nevykoupou v bazénu, protože tam je snížená teplota, nebo mají méně stupňů v pokoji.“ Připomněl, že zákazníci si zde platí za službu a pro hotely to může být likvidační záležitost.
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb chce k vyhlášce dát negativní připomínku. Zmínil, že dvacet stupňů Celsia například v domovech pro seniory, které ministerstvo navrhuje, může být probém. Každý teplotu vnímá jinak. „Jsou senioři, kteří jsou aktivní, a jsou senioři, kteří jsou upoutáni na lůžko. (…) Jejich omezení a potřeby jsou rozdílné,“ dodal s tím, že si dokáže představit snížení teploty o jeden stupeň, „aby to nezasáhlo do kvality života seniorů v těchto zařízeních.“
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je jedna věc nařízení a druhá věc realizace. „Řekl, že školy mají příliš velkou spotřebu, řada systémů není regulovatelná tak, že by bylo možné například zvlášť vytápět jednotlivé třídy. Do budoucna bude třeba najít ekonomičtější způsoby vytápění.
Ladislav Štěpán z Ústavu veřejného zdravotnictví Univerzity Palackého v Olomouci jtvrdí, že je vliv teploty v bytech na lidi nezanedbatelný. „Jedním ze zásadních vlivů je teplota venku. Rozdíl mezi interiérem a exteriérem by měl být co nejmenší,“ podotkl s tím, že v létě by se tak nemělo přehnaně klimatizovat a v zimě je menší teplota v bytě namístě.
Světová zdravotnická organizace ve svém doporučení uvádí, že interiéry by měly být vytápěny alespoň na 18 stupňů. Podle Štěpána je přetápění nešvarem hlavně ve veřejných prostranstvích, je tam pak větší riziko šíření respiračních infekcí.
„Teplota je velmi individuální. Při spánku potřebujeme spíše nižší teploty – kolem 18 stupňů, ale neměli bychom jít pod 15 stupňů – to je považováno za mírně rizikovu teplotu,“ dodal. V případě domovů pro seniory podle něj WHO uvádí, že by se měly teploty pohybovat nad 20 stupňů Celsia, což platí i v případě nemocničních oddělení s novorozenci.
K šetření vyzvaly i jiné evropské státy. Například v Německu již mají konkrétní návrhy na úspory. Podle zpravodaje v Německu Pavla Poláka chce například Norimberk přestat osvětlovat historické budovy v noci, aby ušetřil elektrickou energii.
ZDROJ: ČTK
ZDROJ FOTO: radiovlna.sk
