Ministerstvo dopravy ve snaze podpořit rozvoj rekreační plavby schvalovalo nedostatečně připravené projekty, které se prodražovaly, a navíc nevyhodnocovalo jejich přínosy, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Ten zjišťoval, jak stát využil přes pět miliard korun určených na podporu plavby. Resort kritiku důrazně odmítl, pravidla a postupy jsou podle něj jasně stanoveny. Nejvyšší kontrolní úřad odkázal při svém tvrzení na fakt, že dokončení vltavské vodní cesty mezi Hněvkovicemi a Týnem nad Vltavou se protáhlo o tři roky – z plánovaného roku 2014 na rok 2017, což úřad přičetl velkému množství změn.
„Přínosy tohoto projektu jsou navíc sníženy tím, že ministerstvo projekty schvaluje jednotlivě, ne v rámci ucelených dopravních řešení. V tomto případě se na omezených přínosech podepsala prodleva v řešení splavnosti Vltavy pod zdymadlem Kořensko a dosavadní nezahájení prací na zvýšení mostu v Týně nad Vltavou,“ uvedli kontroloři.
Ředitelství vodních cest, které za projekt přímo zodpovídalo, se závěry NKÚ nesouhlasí. „Ředitelství vodních cest zásadně odmítá, že by přínosy projektů byly snižovány jejich jednotlivým schvalováním nebo že projekt splavnění Vltavy do Českých Budějovic má významně omezené efekty kvůli pozdější realizaci zmíněných dílčích úprav pod zdymadlem Kořensko nebo mostu v Týně nad Vltavou,“ konstatoval zástupce ředitele a mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
Projekt podle něj dosahuje svých plánovaných přínosů. Připomněl, že roste objem plavebního provozu. Že je omezena podjezdná výška v Týně nad Vltavou, se podle něj dotýká jen malého procenta lodí. „Souvislá splavnost je tak dnes zajištěna, i když NKÚ tvrdí opak,“ podotkl.
Velice se ale podle NKÚ prodražuje i stavba lodního zdvihadla na Orlíku. Stavět se v době kontroly nezačalo, ale od roku 2008, kdy začala příprava projektu, vzrostly předpokládané náklady z 360 milionů korun na necelé dvě miliardy, poukázali kontroloři.
Za zásadní problém úřad označil, že resort dopravy neměl pro podporu rekreační plavby účinný systém řízení investic a schvaloval nedostatečně připravené projekty.
Ministerstvo v reakci tvrdí, že má ve svých resortních předpisech jasně nastavená pravidla a postupy pro projektovou přípravu. Podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky by měl koncepční uchopení projektů rekreační plavby dále zpřesnit připravovaný dokument nazvaný Dopravní sektorová strategie, 3. fáze. Ten předpokládá, že se budou jmenovitě řešit pouze projekty velkého rozsahu, zatímco menší se budou řešit v rámci finančních balíčků, ozřejmil Jemelka.
Za problematické považují kontroloři i některé veřejné zakázky na vylepšení vodních cest. Konkrétně poukázali hlavně na smlouvu na úvaziště pro osobní vodní dopravu na dolním Labi za 74 milionů korun. Ředitelství vodních cest podle nich „předložilo jen nekompletní doklady – bez všech vyplněných údajů, podpisů a podobně“ s tím, že nic dalšího se nepodařilo dohledat.
Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval projekty na podporu rekreační plavby z let 2014 až 2021. Zaměřil se na třináct z nich v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: stavbaweb.cz
