Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově roste cena pšenice. Od začátku týdne stoupla až o 32 procent. Je tedy na čtrnáctiletých maximech. Před válkou se Ukrajina a Rusko na globálním obchodu s pšenicí podílely více než čtvrtinou. Zemědělcům nyní stoupají náklady na výkrm zvířat, pekárny zvyšují ceny výrobků. Prudké zdražování se dotýká také energií a paliv. Vláda ve středu projedná možné kroky ke zmírnění situace, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Bavili jsme se o cenách u potravinářské pšenice někde kolem pěti tisíc. Dnes už není výjimkou cena kolem sedmi až osmi tisíc (za tunu – pozn. red.). A zatím nikde nevidíme žádný cenový strop,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý potvrdil, že v důsledku zdražení jak obilovin, tak olejnin velmi zdražují krmiva. „A zejména sektory vepřového a drůbežího masa, jsou již nyní velmi silně postiženy,“ dodal. Ani další vývoj není podle resortu příznivý.
Agrárníci očekávají, že v nejbližší době ceny dál porostou. To uvedl i Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Dodal ale, že zdražení pečiva nebude kopírovat nárůst cen mouky. „Například u chleba se mouka podílí na celkové ceně zhruba z 25 procent. Takže pokud vzroste cena pšenice například o třetinu, tak kilogram chleba nebude stát 30 korun, ale 32 korun,“ nastínil.
S obavami sleduje ceny obilí například spolumajitel Hnatova pekařství Petr Hnat. Téměř každá dodávka mouky ho totiž vyjde dráž, než ta předchozí. „Už lítají i koruny, to už nejsou desetníky. Od prosince šla cena mouky nahoru asi o 45 procent. Teď už negarantuje cenu mouky nikdo ani na nejbližší týden,“ přiblížil.
Naposledy přitom v tomto rodinném pekařství zvedali ceny zhruba před dvěma měsíci. Hlavně kvůli rostoucím cenám energií. „Stoprocentně jsme nepokryli všechny náklady, které se nám za poslední dobu zvedly. To jsme do cen ještě nepromítli, protože by to bylo neprodejné,“ podotkl. Nyní už se ale dalšímu zdražování zřejmě nevyhnou.
Na farmě Zephyr ve Františkových Lázních nakupují krmivo za ceny až o 35 procent vyšší než dříve. „Náklady stouply z původních 24 korun na 30 až 31 korun na jedno kilo kachny v peří,“ řekl jednatel farmy Jiří Vacek.
Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajinu se už projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny.
Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka uvedl, že nutná pomoc občanům a domácnostem je jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. „Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit,“ řekl k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.
O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například takzvané zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil.
Zároveň dodal, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím Česko hospodaří podle rozpočtového provizoria.
Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil i bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Napsal to na Twitteru. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. „Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ doplnil. O možných řešeních dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.
Sankce Západu kvůli ruskému útoku na Ukrajinu se promítají i do bankovního sektoru. Druhá největší ruská banka VTB se kvůli jejich dopadu chystá ukončit své aktivity v Evropě. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
VTB je jednou ze sedmi ruských bank, které se Evropská unie v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla vyloučit z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ten by měl banky odpojit příští týden v sobotu. VTB má aktivity v oblasti investičního bankovnictví v Londýně a aktivity v oblasti drobného bankovnictví v Německu, kde má zhruba 160 tisíc klientů.
Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice. Sberbank a VTB ovládají více než polovinu bankovního trhu v Rusku. Jejich odchod z Evropy podle listu Financial Times znamená v podstatě konec dvě desetiletí trvajícího úsilí ruských bank vybudovat si globální působnost, které podkopaly již sankce uvalené na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu v roce 2014.
Evropské vklady u VTB činí přes čtyři miliardy eur (více než sto miliard korun), patří zejména drobným klientům v Německu. VTB tento týden na svém německém webu klientům sdělila, že jejich peníze jsou v bezpečí a že její ekonomická situace je „stabilní“. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Šmyhal podle ní uvedl, že podepsal oficiální žádost o ukončení členství zemí v institucích adresovanou zahraničním vládám, včetně vlády Spojených států. „Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku,“ dodal.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: nasepole.sk
