Za finanční podpory WHO a Kanceláře WHO v ČR Národní asociace pacientských organizace věnuje projektu, jehož cílem je poskytnout podporu ukrajinským pacientům, aby získali přístup ke zdravotním a sociálním službám. Projekt se dle stránek NAPO zaměřuje na zmapování situace ukrajinských pacientů pobývajících v České republice, a to s ohledem na jejich přístup ke zdravotní péči, sociálním službám a podpůrným službám pacientských organizací. Součástí projektu je také analýza systému péče o ukrajinské pacienty, kteří byli převezeni na léčbu do českých nemocnic v rámci Mechanismu civilní ochrany EU.
Pro realizaci projektu bylo ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C provedeno dotazníkové šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, zda ukrajinští obyvatelé v České republice rozumí českému systému veřejného zdravotního pojištění a zda se dokáží do něj zapojit, nejen co se týče úhrady pojistného, ale i registrace u lékařů, kteří poskytují potřebnou zdravotní péči. Do vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 283 vyplněných dotazníků. Získaná data ukázala, že vysoké procento ukrajinských uprchlíků nemá ani po roce pobytu v České republice dostatečné informace o zdravotních a sociálních službách, které by jim měly být dostupné.
Mnozí z nich nerozumějí fungování a výhodám systému veřejného zdravotního pojištění, neboť nemají pocit, že by za své pojištění získávali odpovídající služby. Ukrajinci se často potýkají s problémy, když se snaží navštívit praktického lékaře, dětského lékaře nebo specialistu. Bývají odmítnuti s odkazem na plnou kapacitu lékařů, kteří nepřijímají nové pacienty. Dalším problémem je dlouhá čekací doba na termíny u specialistů, což může být nezvyklé a frustrující pro ukrajinské pacienty. Jazyková bariéra a neznalost nároků na služby v českém zdravotním systému pravděpodobně hrají klíčovou roli v neúspěšném hledání vhodné lékařské péče. Ukrajinští pacienti se často nezajímají o svá práva, někdy se snadno odradí a smíří se s tím, že zdravotní péči v České republice nedostanou.
„Tato situace je obzvláště alarmující u lidí s chronickými onemocněními, kteří by potřebovali odbornou péči v specializovaných centrech. Nicméně i vysoké procento ukrajinských pacientů bez zjevných zdravotních problémů nemá praktického lékaře, zubaře nebo gynekologa,“ varují zástupci NATO na svých stránkách. To znamená, že tito lidé již více než rok nebyli na preventivní prohlídce a vystavují se tak vyššímu riziku vzniku zdravotních problémů. Jako účastníci českého zdravotního pojištění by však měli mít nárok na pravidelné preventivní prohlídky.
Dalším problémem je, že mnoho Ukrajinců získává informace o českém zdravotním systému od svých přátel. Pokud ale sami nerozumí principům fungování tohoto systému, mohou šířit nesprávné nebo nepřesné informace. Informační materiály poskytované ministerstvy, zdravotními pojišťovnami a Úřadem práce ČR jsou sice k dispozici v ukrajinském a ruském jazyce, ale jejich prezentace a dostupnost na webových stránkách často není přívětivá a některé materiály jsou k dispozici pouze v ukrajinštině. Na základě dotazníkového šetření se ukázalo, že zájem o ruštinu je stejně velký jako o ukrajinštinu. Proto není překvapující, že mnozí lidé se obrátí na své známé pro informace a spoléhají se na to, co jim řeknou, aniž by si ověřili pravdivost těchto informací.
Celkově lze konstatovat, že situace ukrajinských pacientů v českém zdravotním systému vyžaduje zlepšení. Je nezbytné zvýšit povědomí těchto pacientů o jejich právech a možnostech veřejného zdravotního pojištění v České republice. Je rovněž důležité zajistit, aby informační materiály byly dostupné a srozumitelné pro ukrajinské obyvatele. To by mohlo přispět k lepšímu a efektivnějšímu začleňování ukrajinských pacientů do českého zdravotního systému a zajistit jim adekvátní zdravotní péči, kterou mají právo obdržet.
