Česká vláda i Evropská unie by měly urychleně zasáhnout proti vysokým cenám elektrické enerie.
Shodli se na tom politici v debatě v Událostech, komentářích, řešení spatřují v tom, že zdražující plyn přišel o vliv na cenotvorbu elektřiny. Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) varoval, že dosavadní kurz ohrožuje stabilitu evropské společnosti. „Na evropském trhu je málo zemního plynu, velká část elektřiny se z něj vyrábí a to žene ceny elektřiny nahoru,“ konstatoval europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Naposledy v úterý středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) oznámila, že cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh). „To už nemá s výrobní cenou nic společného. To už je prostě panika na trhu,“ poznamenává Peksa. Podle dalšího europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je problém v nastavení vzorce pro výpočet ceny. Cena plynu by podle něj neměla mít na výrobu elektřiny vliv, alespoň ne v Česku, kde se většina vyrábí z jádra. „Bohužel se ale řídí cenou zemního plynu, který neskutečně zdražil. A to je pokřivení pravidel burzy v Lipsku, která diktuje cenu v Evropské unii,“ řekl europoslanec a dodal, že je na čase buď burzu opustit, nebo oddělit cenu zemního plynu od výroby elektřiny. Zdechovskému dal za pravdu místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) a řekl, že nechápe, proč s tím vláda doposud nic neudělala. „Jsme v extrémní krizi. Jako opozice se ptáme, proč řešení přichází opět až za deset dnů, proč vláda není v roli krizového manažera a jako předsednická země EU nekoná hned, proč Evropskou radu nesvolává okamžitě. V tom vidíme ohromný problém,“ kritizoval. Odchod z burzy by přivítal, zopakoval také, že ANO by jako jedno z řešení vidělo i snížení DPH.
„Trh nefunguje už dávno,“ konstatoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). Řekl, že „burza není trh“, podle něj jde o „uměle vytvořenou instituci, která okrádá občany a firmy.“ „Jsou dvě cesty – buď se skutečně plyn nebude započítávat pro výrobu elektrické energie, což je jednodušší, protože nemusíme nic zastropovávat, nebo budeme muset vystoupit z burzy,“ řekl. Kuba upozornil, že ceny energií mají obrovský potenciál na to, aby zvýšily sociální neshodu v řadě zemí. „Jestli Evropa tvrdí, že vede válku s Ruskem, vede ji o demokracii, o svobodu. Pokud v tomto souboji ztratíme stabilitu společnosti, tak máme velký problém,“ varoval. Šéf Asociace krajů přiznal, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) „trochu zaspal“. „Situace se vymyká kontrole,“ dodal.
Politici se shodují na tom, že cenu plynu je potřeba oddělit od elektřiny, a diskutují o tom, jaký zvolit mechanismus. Podle Peksy se momentálně vede debata zastropování ceny plynu, který se používá právě pro výrobu elektřiny. „Nějaká část se musí přiznaně použít, protože slouží k vyrovnávání výkyvů v síti. Ale na druhé straně velká část toho plynu se spaluje proto, aby se vytvořil stabilní výkon. Myslím si, že to v dané chvíli není třeba,“ sdělil. Urban řekl, že pokud se má přijmout celoevropské řešení, mělo by to být to rychlejší a „od zítřka, říkám to symbolicky, poslední plynovou elektrárnu, podle které se stanovuje cena na burze, z burzy vyškrtnout“, míní. Podle něj by tak cena elektřiny automaticky výrazně klesla. „Debata na téma zastropování bude politická, bude komplikovaná a zdlouhavá,“ doplnil. Zdechovský upozornil, že pokud do 9. září nebude známo „evropské řešení“ cenové krize u elektřiny, tak nemá žádnou cenu o něm dále uvažovat. „Pojďme potom do národního řešení. Myslím si, že čtrnáct dní je maximum pro to, abychom řešení našli,“ uvedl. Souhlasil s Urbanem, že rychlým řešením by bylo vyjmtí plynu z cenotvorby elektřiny.
ZDROJ: ČTK
ZDROJ FOTO: Teraz.sk
