Hospodářské noviny přinesly rozhovor s finančním ředitelem Czechoslovak Group, největší společnosti obranného průmyslu v České republice. Petr Formánek v něm připomíná loňskou akvizici italské zbrojovky Fiocchi a vytvoření divize zaměřené na výrobu munice. A odsud je pak již jen krok k tématu, které bylo v minulosti již v náznacích diskutováno: zájmu skupiny o pardubické podniky Explosia a Synthesia: „Explosia i Synthesia splňují všechna kritéria pro případný další růst, která v CSG máme,“ řekl Formánek v rozhovoru doslova.
Válka na Ukrajině trvá již déle než rok a obranný průmysl a nejen český se na hranici svých kapacit snaží plnit dva paralelní úkoly. Prvním je podpora bránící se země dodávkami techniky i munice, která je spotřebovávána obrovským tempem. A druhým úkolem pak je budování a rozvoj vlastní obranyschopnosti, doplňování skladů, které se rychle vyprazdňují a obnovu a budování zásob, které by v budoucnu umožnily efektivní nasazení ozbrojených sil – ne primárně proto, že bude nevyhnutelné, ale proto, že taková schopnost patří k pilířům odstrašení případného útočníka.
Minimálně stejně dlouho se také mluví o nedostatečných kapacitách výroby výbušnin a střelivin, a to prakticky ve všech segmentech jejich produkce, od subdodávek vstupních surovin po jejich zpracování ve finální produkt. V Evropě není podniků, které jsou schopné střelný prach vyrábět, mnoho, a velmi významné v tomto ohledu jsou pardubické podniky Synthesia a Explosia.
Chemička Synthesia patří do holdingu Agrofert, a z hlediska produkce střelivin a výbušnin je důležitá především její divize zaměřená na výrobu dnes velmi nedostatkové nitrocelulózy. Explosia je akciovou společností, která 100% patří státu a výkon vlastnických práv v ní vykonává nikoli Ministerstvo obrany, jak by asi bylo s ohledem na její zaměření lze očekávat, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu. Firma jede dle vlastních slov naplno a produkci navyšuje – ale jako de facto státní podnik má zcela určitě rezervy, které by efektivní soukromý vlastník dokázal využít a kapacity významně posílit.
„Můžu určitě potvrdit, že pracujeme na vertikální integraci v rámci divize CSG vyrábějící munici. V omezené míře máme výrobu prachu. Je možné také začlenění dalších výrobců komponent klíčových pro výrobu prachu,“ potvrzuje v rozhovoru finanční ředitel CSG Petr Formánek zájem skupiny o obě zmíněné společnosti.
Snaha státu podržet ve svých rukách výrobce střelného prachu může na první pohled působit rozumně především z bezpečnostního hlediska. Zájem o Synthesii a Explosii ze strany největší české zbrojovky je ale logický, a pokud by obě firmy do holdingu CSG přešly, bylo by na místě očekávat významné navýšení produkce. V konečném důsledku by z toho těžil i stát, který na soukromý sektor v oblasti obranného průmyslu beztak v mnoha ohledech spoléhá a právě soukromé společnosti více než státní podniky prokazují svou efektivitu a schopnost v rámci významných projektů přizpůsobovat své kapacity potřebám ozbrojených sil.
