Testování nově vyvinutých léků se přesouvá na východ a jihovýchod. Například do Japonska, Číny, Indonésie či Thajska. Tyto země, oproti Evropě vyžadují méně byrokracie a mají o dost nižší náklady. Pro české pacienty to ale nese špatné zprávy. Na novou léčbu si počkají mnohem déle.
Klinické studie, nebo také klinické hodnocení, jsou jednou z nejdůležitějších částí při výzkumu, a hlavně vývoji nových léků. Tyto studie se provádějí před tím, než je nový lék uveden na trh. Klinické hodnocení je testování léku na pacientech nebo na dobrovolnících, jehož hlavním cílem je dle webu Sukl.cz prokázání bezpečnosti a snášenlivosti léku, ověřování účinných látek a nežádoucích účinků. Klinické studie jednoho léku, které se rozdělují do čtyř fází, trvají mnohdy až několik let.
„Pro farmaceutické společnosti jde o naprosto nezbytný proces. Bez jasného prokázání bezpečnosti a přínosu v klinických hodnoceních regulátoři žádný lék pro použití v běžné praxi neschválí,“ říká bývalý výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.
Do klinických studií se každý rok zapojí tisíce pacientů, kteří díky těmto výzkumům mohou získat přístup k inovativní léčbě, která je mnohdy dostupná až za několik let. Velice často se jedná o výzkumy zaměřené na nemoci, na které doposud nebyl objeven lék. Náklady spojené na studii a množství spotřebovaných léků hradí sponzor dané klinické studie, tudíž finančně nezatěžuje zdravotní pojišťovny ani pacienty, jak uvádí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu na svém webu. České republice se tím na výdajích za poskytovanou péči ušetří miliardy korun.
„Z celkových investic do výzkumu a vývoje uskutečněných v USA, Číně, Evropě a Japonsku se pouze 31 procent těchto investic uskuteční v Evropě. Tento podíl stabilně klesal ze 41 procent v předešlých letech. Čína mezitím zvedla svůj podíl z jednoho procenta na osm procent,“ zmiňuje server Efpia.eu. Klinické studie se čím dál více přesouvají do zemí mimo Evropu. Toto přesouvání nově vyvinutých léků je enormní ztrátou pro všechny evropské pacienty.
Jihoasijské země jako Indie či Thajsko se po roce 2016 začaly výrazně podílet na klinických studiích a jejich čísla podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) začala stoupat. Tehdy měly tyto státy jen necelých tři tisíce studií za rok. Evropa měla v tu dobu značný náskok, kdy ročně měla skoro o deset tisíc více studií než asijské státy. Nyní se začínají čísly přibližovat Evropskému výkazu studií, kdy v loňském roce asijské státy měly přes jedenáct tisíc studií. Evropa měla jen něco málo přes třináct tisíc.
„Došli jsme k závěru, že klinické studie prováděné v Asii přibývají rychleji než v Evropě, Severní Americe a Austrálii. K tomuto rapidnímu nárustu přispívají převážně nižší náklady na klinické studie, velký počet pacientů a pobídky pro klinické studie v každé zemi,“ uvádí v databázi pro National Library of Medicine soubor vědců. Pro investory tedy znamená přesun studií do jihovýchodních zemí méně byrokracie, méně nákladů na výzkum a vývoj a menší nároky na enviromentální pravidla.
