Pravidla pro dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny se zpřísní!

„Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu prokázat doklad, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou chtít nalézt bydlení prostřednictvím krajských asistenčních center. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů,“ uvedl Rakušan.

Uprchlíci, kteří mají v ubytovacím zařízení stravu a hygienické potřeby, by neměli podle návrhu vlády pobírat humanitární dávku. „Humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy mají uprchlíci zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Z principu platí to, co jsme říkali: Pokud stát zajišťuje stravu, nevyplácí se dávka,“ uvedl Rakušan.

Nyní mají uprchlíci nárok na podporu pět tisíc korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat v případě potřeby ale i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Měli by ale prokázat, že podporu potřebují. Podle kritiků a některých opozičních politiků někteří lidé míří do Česka jen pro dávky. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) či ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekli, že připravovaná opatření mají „dávkové turistice“ zabránit.

„Bude to vázáno (podpora) na trvalé ubytování v ČR, aby někdo nebyl motivován přijet a odjet s dávkou a pro další si přijet za měsíc,“ uvedl Rakušan.

Podle novely by příchozí, kteří by v ubytování dostávali i jídlo a hygienické potřeby, neměli mít na dávku už nárok. Nezískali by jako dosud ani prvních 5000 korun. Ostatní příchozí by mohli podporu opakovaně dostat jen tehdy, když zůstávají v ČR. Úřad práce by mohl žadatele o humanitární dávku vyzvat, aby svůj případný nárok přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se měl dostavit do osmi dnů, pokud by nedostal jinou lhůtu. Kdyby nedorazil, žádost by se zamítla.„Už na ně ta série opatření klade nějaké nároky. Máme za sebou už tu první rychlou fázi a snažíme se lidi motivovat vstupovat na trh práce, aktivně se sami starat o sebe v rámci života v České republice,“ řekl Rakušan. Jurečka dodal, že třetina těch, kteří mohou pracovat, tak už pracuje a je zapojena na českém pracovním trhu. „Když se podíváme na čísla z ostatních zemí východní a střední Evropy, tak je to opravdu nejvyšší podíl těch, kteří jsou aktivně zapojeni,“ řekl také Jurečka.

Pražský magistrát přinejmenším do konce května nebude uzavírat asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) ve Vysočanech, po jednání magistrátního krizového štábu to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Primátor v minulém týdnu řekl, že kapacity pro uprchlíky v Praze se blíží ke svému maximu a pokud vláda nepřipraví systém přerozdělování uprchlíků do dalších krajů, bude muset Praha asistenční centrum uzavřít.

„Děkujeme vládě, že začala řešit problém hlavního města. Opatření, která byla představena hejtmanům, vnímáme jednoznačně jako signál vlády, že chce situaci řešit. Chápeme, že se to nestane přes noc, proto závěr jednání krizového štábu je, že nyní nebudeme uzavírat asistenční centrum až do konce jednání, která musí proběhnout, nejpozději však do 31. května,“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Po uplynutí lhůty město situaci vyhodnotí a rozhodne o dalším postupu. Od vlády chce mít do té doby mimo jiné harmonogram řešení situace. O způsobu přesunu uprchlíků z Prahy do ostatních krajů bude Hřib jednat s ostatními hejtmany v rámci diskuse Asociace krajů. Do řešení problémů je podle Hřiba nutné osobní zapojení premiéra Petra Fialy (ODS).

Ředitel pražských hasičů Luděk Prudil řekl, že KACPU odbavilo v pondělí 664 a v úterý 450 lidí. „Postupně dochází ke snižování počtu, nicméně dostáváme se postupně na číslo téměř 90 tisíc uprchlíků odbavených od začátku války,“ řekl.

Podobně jako Praha je na tom i Plzeňsko, Tachovsko i Karlovarsko, kam od začátku války přišlo v přepočtu na tisíc obyvatel víc než 60 běženců. Naopak nejméně jich dorazilo na Bruntálsko, Karvinsko a Opavsko. O tom, jak uprchlíky motivovat k tomu, aby mířili do dalších regionů, bude ve čtvrtek jednat ministr vnitra s hejtmany.

Ke konci května také skončí dobrovolnická pomoc na hlavním nádraží. Podle primátora se totiž rozvinula do podoby, která nebyla původně zamýšlena. Mělo jít pouze o informační kiosek. Na základě schůzky s neziskovými organizacemi, hasiči nebo policií bude na hlavním nádraží pomoc ukončena. „Chceme, aby to proběhlo nějak řízeně a nevznikaly zmatky,“ řekl Hřib.

Na hlavním nádraží pobývají stovky uprchlíků, většinou Romů, u nichž není jasné, zda mají nárok na dočasnou ochranu. Část z nich má maďarské občanství. „Až skončí dobrovolnická pomoc uprchlíkům na hlavním nádraží, bude tam potřeba zřídit stanoviště, na kterém ihned dostanou informace,“ řekl Rakušan.

Nejvíce lidí bylo podle dobrovolníků na pražském Hlavním nádraží v noci na středu – přes 550. Pro takové množství běženců ale nejsou lůžka – přistavený spací vlak má kapacitu zhruba dvě stě míst. A problém je i se zajištěním hygieny a jídla, které je k dispozici třikrát denně. „Situace se určitě zhoršuje, protože předtím se nám nestávalo, že tady lidi spali třeba pět dní v kuse. (…) Teď už je to standard,“ říká koordinátor z Organizace pro pomoc uprchlíkům Jakub Chromý.

K řešení situace je nutné podle Hřiba, aby pomoc fungovala na dvou rovinách. První je, aby se prostřednictvím stanového městečka začali ubytovávat uprchlíci v dalších zařízeních a stany se staly pouze „čekárnou“. O návazné ubytování se musí postarat stát.

Tomu by už v nejbližších dnech mělo pomoci další nařízení, kdy by nezaregistrovaní uprchlíci měli mít možnost odjet z pražského nádraží zdarma do regionu. „Počítáme s tím, že by se to opravdu vyřizovalo na pokladnách, které tam fungují, ale podmínkou by byla samozřejmě účast někoho z kontaktního týmu, aby také bylo jasné, kam přesně ta skupinka bude mířit,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Druhý krok je podle Hřiba zajistit lidem, kteří mají dvojí občanství, a nemají tak nárok na bydlení v Česku, aby mohli odjet do své vlasti. „Protože my nejsme schopni jim poskytnout podporu,“ dodal Hřib.

Ministerstvo vnitra vydalo uprchlíkům dosud 345 200 víz k ochraně. Téměř dvě pětiny z nich dostaly děti. Ženy tvoří 73 procent dospělých. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci volně bez překážek, povolení nepotřebují. Podle Rakušana na území Česka nyní pobývá zhruba 200 tisíc uprchlíků, část z nich se vrací do vlasti. Práci v Česku si našlo přes padesát tisíc uprchlíků. Jejich přijetí úřadu práce nahlásili zaměstnavatelé.

Vláda ve čtvrtek požádá Sněmovnu kvůli migrační vlně o prodloužení nouzového stavu do konce června. Do té doby chce speciální zákon prosadit. Důvodová zpráva k novele uvádí, že pokud bude návrh zákona schválen v době ukončení nouzového stavu, naváže přijatá zákonná úprava na příslušná krizová opatření. Pokud bude nouzový stav pokračovat i po dni nabytí účinnosti zákona, vláda odpovídající krizová opatření zruší pro nadbytečnost.

Ministerstvo zahraničí také připravilo program na pomoc ruským a běloruským občanům. „Budou to nejvýznamnější představitelé občanské společnosti, jako jsou nezávislí novináři, akademici. V našem zájmu je, aby ve své činnosti proti těmto režimům mohli pokračovat. My jim pro to vytvoříme v Praze náležité podmínky,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Program nazvaný Občanská společnost má pomoci lidem, kteří se aktivně staví proti režimům Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka. Vláda bude spolupracovat s nevládními organizacemi, které budou zajišťovat základní záležitosti. „Program má určitý limit, bude to velmi pečlivě vybraná skupina lidí,“ dodal Lipavský. Detaily nechtěl z bezpečnostních důvodů sdělovat.

ZDROJ: ČT24

ZFROJ FOTO: markiza.sk