Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom dnes informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na "průměrnou zimu".
Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby. "EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně," uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který dnes jednání s unijními kolegy poprvé předsedal. Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými. O výjimky budou moci požádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou nebo je jejich napojení nedostatečné. To se týká například Španělska, Irska či Malty. Mohou si je vyjednat i země, které mají zásobníky plynu před zimou plnější, než odpovídá stanovenému cíli nebo ve kterých jsou na plynu závislá kritická průmyslová odvětví. Tyto výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadový cíl 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou - tedy třeba pobaltské země. Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky. "Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváři v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje," řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová. "Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu," řekla po jednání s ministry komisařka Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU. Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.
Návrh nařízení o koordinovaném evropském snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření, který připravila Evropská komise, počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Na návrhu se dnes shodli evropští ministři pro energetiku v Bruselu. Jejich mimořádné jednání svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a jeho úřad o výsledcích informoval v tiskové zprávě. Česko v tomto pololetí předsedá Evropské unii. "Členské státy na dnešní mimořádné Radě EU pro energetiku ukázaly, že si v případě potřeby dokáží pomoci. Odsouhlasili jsme dohodu o solidaritě a jednotě, která napříč evropským kontinentem pomůže zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu. Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody," řekl ministr Síkela. Cílem balíčku je před nadcházející zimou s ohledem na možné přerušení ruských dodávek zajistit dostatek plynu pro celou EU. Evropská komise o dalších dodávkách zemního plynu jedná s Nigérií a již dojednala memoranda s Izraelem, Egyptem, Ázerbájdžánem nebo s Norskem. Druhou částí tohoto balíčku jsou vodítka zahrnující paletu opatření, která mohou členské státy přijmout s cílem snížit spotřebu plynu. Navržená opatření mají zajistit dostatek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a v průmyslu. Obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států, úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie, například uhlí, biomasy, nafty nebo jaderné energie v průmyslu a v energetice. Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými. Podle analytika české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku Jiřího Gavora je návrh užitečným opatřením pro současné krizové období. "Statistika za první pololetí 2022 dokazuje, že úspora 15 procent je v ČR dosažitelná už pod ekonomickým tlakem vysokých cen plynu. Stimulační opatření k úsporám pak mohou přidat další procenta snížení spotřeby navíc. Nicméně hovořit už nyní o zajištěném dostatku plynu pro průměrnou zimu považuji spíše za povzbuzující politickou proklamaci. Která se naplní pouze tehdy, když my naplníme zásobníky nejlépe na plnou kapacitu a Gazprom nám bude posílat aspoň ty přiškrcené dodávky. Což je podle mého názoru ten nejpravděpodobnější scénář," uvedl Gavor. Česko snížilo spotřebu plynu o zhruba 15 procent oproti minulým letům i bez apelu EU také podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně, a to čistě kvůli vysoké ceně. "Ale další letní šetření je obtížné. Domácnosti teď snižovat moc nemohou, protože netopí, omezovat uměle průmysl by bylo příliš drahé pro všeobecné blaho. A v elektrárenství se plyn v Česku téměř nepoužívá. Na rozdíl od Západu. Tam by skutečně již letní omezení pálení plynu pomohlo zajistit dostatek zimního zemního plynu v EU. Plyn tam teď velkou měrou pálí jako náhradu za odpojené německé, a nyní zejména francouzské jaderné elektrárny," uvedl Bartoň.
ZDROJ: ČTK
ZDROJ FOTO: TASR
EU RUSKO UKRAJINA DIPLOMACIE BOJE PLYN OBCHOD PENÍZE PŘEDSEDNICTVÍ
Post Views: 830