Zástupci minulé vlády Andreje Babiše (ANO) měli podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) loni na podzim možnost vyjednat lepší podmínky smlouvy o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów, ale zřejmě se báli uzavřít dohodu krátce před sněmovními volbami. Loni v září byla možnost domluvit sedmiletý soudní dohled a vyjednat vyšší kompenzace, řekl Půta na dnešní pracovní snídani s médii na ministerstvu životního prostředí v Praze. Podle uzavřené dohody je soudní dohled pětiletý.
Vyjednávání o Turówu bylo loni 30. září podle tehdejších informací české strany přerušeno kvůli rozdílnému pohledu obou zemí na délku soudního dohledu – Polsko požadovalo dvouletý, Česko patnáctiletý.
Hejtman Půta dnes sdělil, že při vyjednávání, jehož se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a bývalý polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka, Polsko sice trvalo na dvouletém soudním dohledu, ale český požadavek byl na délku 15 let.
Podmínky dohody mohly být podle hejtmana ale lepší, neboť Polsko bylo tehdy ochotno zaplatit 50 milionů eur a blízko byl i kompromis ohledně délky trvání soudního dohledu, který mohl být sedmiletý. Podle hejtmanova názoru nebyla smlouva s Polskem ale uzavřená, protože Babišova vláda se obávala možného negativního dopadu dohody na výsledek říjnových voleb.
Půta také uvedl, že když loni 5. listopadu přijela do Prahy současná polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová, byla atmosféra už horší a polská strana méně ochotná k dohodě na vyšších kompenzacích. Důvodem byla podle Půty narůstající pokuta, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračování provozu dolu Turów. Evropská komise minulý týden Polsku oznámila, že mu z fondů Evropské unie strhne za neuposlechnutí příkazu unijního soudu přibližně 15 milionů eur.
Půta rovněž podotkl, že mu přijde neuvěřitelné, že se představitelé Babišovy vlády, která smlouvu připravila a vyjednávala, tváří, že s ní nemají nic společného.
Expremiér Babiš označil Půtovo vyjádření za lež. ČTK řekl, že Polsko čekalo na „novou slabou vládu“, která ustoupí.
„Pan Půta lže. Já jsem o tom nikdy nevyjednával. Pan Půta byl u toho, vyjednávali Brabec, (náměstek ministra zahraničí Martin) Smolek a Půta,“ řekl ČTK Babiš. „Dobře ví, že oni drželi pozici, že minimální výpovědní lhůta byla 12 let,“ dodal.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. V původním návrhu dohody podle Babiše bylo, že se bude moci jáma prohloubit maximálně 12 metrů pod hladinu moře před splněním podmínek.
Smlouvu ohledně Turówa uzavřelo Polsko počátkem února s vládou premiéra Petra Fialy (ODS) a na základě ní poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,098 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. K podmínkám smlouvy dnes Půta uvedl, že konečně přinesla možnost vybudovat v příhraničí profesionální monitoring dopadů dolu, neboť dosud byl prováděn spíše provizorně.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.
V návaznosti na uzavření dohody se brzy uskuteční vytipování míst pro měření hluku a znečištění ovzduší v příhraničí. Podle Půty zlepší budoucí data z monitoringu v českém příhraničí i pozici obyvatel v případných sporech kvůli dopadům dolu na životní prostředí.
Hubáčková uvedla, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) nyní překládá podklady, které obdrželo od Polska, ohledně těžby v dole Turów, včetně jejího rozsahu a data z monitoringu, které Česko dříve nemělo. Podle ministryně se brzy také uskuteční setkání odborníků a vytipování míst pro měření hluku a kvality ovzduší.
„Pak se musí sejít odborníci a rozhodnout o vybudování dalších monitorovacích vrtů ve vztahu k sledování podzemních vod, hladiny podzemních vod,“ řekla. „Do pěti měsíců by nám polská strana měla předložit projekt zemního valu, který by měl sloužit ke snížení hluku. Tuto stavbu opět bude hradit polská strana,“ dodala.
Hejtman Půta zopakoval, že dohodu vidí jako správný krok, neboť dopady dolu na české území jsou realitou a místní chtějí znát stav životního prostřední, v němž žijí.
„Nikdy v minulosti Česká republika nevybudovala v blízkosti státní hranice u Uhelné ani u Frýdlantu žádnou měřicí stanici, kterou by dokázala Polsku dokladovat, že dochází k porušování jakéhokoliv parametru životního prostředí,“ řekl hejtman. Data z měření bude podle něj možné použít pro možná vymáhání nápravných opatření po Polsku. Potřebné podklady podle hejtmana nyní k dispozici nejsou, neboť měření dopadů dolu byla spíš provizorní.
„Dost často se mluví o ohrožení vodního zdroje (obce) Uhelná. To je asi nejvíce pravděpodobná věc, která může v budoucnu nastat,“ poznamenal Půta. „I proto je připraven projekt na propojení tohoto vodního zdroje s vodním zdrojem Machnín,“ řekl. Popřel informace, že by se měl přivaděč stavět přes Jizerské hory.
ZDROJ: blesk.cz
ZDROJ FOTO: ČTK
