Česká republika ročně láká hromady turistů především díky svým krásným památkám, ať už historickým, kulturním nebo přírodním krásám. Nejedna mezinárodní organizace ocenila význam těchto památek. Nejprestižnější je však zařazení na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Pod záštitou světové organizace OSN vznikla v roce 1972 Úmluva o ochraně světového dědictví, která zavazuje členské státy chránit své památky připsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, uvádí server Poznej světové dědictví UNESCO. Jednou za rok se naskytne příležitost připsat sem nové členy. Seznam světového kulturního a přírodního dědictví obsahuje památky tzv. vynikající hodnoty, což znamená, že se jedná o památky takového významu, který přesahuje státní hranice. Jedinečnost, autenticita a celistvost jsou základními kritérii pro zapsání na seznam.
Víte, kolik takových památek se u nás nachází a jaké to jsou? V České republice se od připojení k OSN roku 1991 podařilo k současnému datu na tento prestižní seznam dostat 15 kulturních památek a jednu přírodní oblast. K tomu dalších 14 lokací je na předběžném seznamu, což znamená, že se zvažují pro nominaci, zveřejňuje server unesco.
První vlna zapisování na seznam se odehrála v roce 1992, hned rok po připojení k OSN. Historické centrum Českého Krumlova, Telče a Prahy byla první připsaná pod ochranu UNESCO. Krumlov, pocházející již z 13. století s gotickými, renesančními i barokními prvky, se nezměnil již 500 let, píše server invia. Telč, která má nádherné historické centrum s krásnými typicky českými domečky, si také zachovává svou tradici. Oproti tomu Praha se neustále mění a rozrůstá, i když je pravda, že historické centrum, které během středověku sloužilo jako kulturní centrum Evropy, si stále zachovává svůj půvab.
O 2 roky později se na seznam připsal Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, který je dílem J. B. Santiniho Aichla z 20 let 18. století, komentuje server kudyznudy.cz. Rok na to přibilo historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory. Tato gotická památka pochází již z roku 1388. V roce 1996 poté na seznam přibyl i Lednicko-valtický areál na jižní Moravě. Ten zde po době zanechal šlechtický rod Lichtenštejnů.
V roce 1998 Seznam získal dva další přírůstky v podobě Historické vesnice Holašovice a zahrad se zámkem v Kroměříži. Zmíněná vesnická oblast z 13. století se vyznačuje téměř zcela dochovaným středověkým systémem obytných domů a sýpek, poukazuje server České dědictví UNESCO. O rok později se přidal Zámek Litomyšl.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci se na seznam probojoval v roce 2000, stal se tak tehdy dvanáctou českou památkou seznamu. O rok později počet navýšila Vila Tugendhat v Brně, kterou server České dědictví UNESCO označuje za nejvýznamnější evropskou stavbu architekta Ludwiga Miese van der Rohe. V roce 2003 v trendu pokračovala Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
Posledními zapsanými památkami UNESCO v roce 2019 se staly Hornická oblast v Krušnohoří, Krajina pro chov a výcvik slavnostních kočárových koní – stáje a zámek v Kladrubech nad Labem. O dva roky později se na seznam dostala položka velká lázeňská města Evropy. Pro Českou republiku to znamenalo zapsání měst Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, sdílí server unesco. Přestože se jedná o tři města, oficiálně tvoří s dalšími městy Evropy jednu památku.
Od roku 2007 se přidávají přírodní umístění na seznam pod jednotné označení Starobylé a pralesní bukové lesy Karpat a dalších regionů Evropy, kde je princip stejný jako u lázeňských měst.
Kromě těchto památek má Česká republika také několik tradic na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Jedná se například o slovácký verbuňk – mužský lidový tanec, masopustní průvody v obcích na Hlinecku, jízdu králů na jihovýchodě České republiky, loutkářství na Slovensku a v Čechách, ruční výrobu vánočních skleněných ozdob z foukaných skleněných perlí nebo Sokolnictví a další, uvádí server unesco.
