Minulý týden zrušil Ústavní soud (ÚS) část volebního zákona, podle kterého docházelo k porušení rovnosti volebního práva a zvýhodňovalo velké strany. Současně rozhodnutí ÚS vyvolalo na politické scéně doslova poprask, kdy se proti němu vymezilo zejména hnutí ANO. Oslovili jsme advokáta Mgr. et Mgr. Jiřího Flama, Ph.D. a zajímalo nás mimo jiné to, jak hodnotí návrh změny volebního zákona, kterou navrhli lidovci a jež by zajistila narovnání volebního práva. A dále co Flam říká na rozhodnutí ÚS zrušit část volebního zákona 9 měsíců před konáním voleb.
Vysokahra.cz (VH): Já bych se chtěla zeptat přesně, v čem ta změna spočívá?
Jiří Flam (JF): Návrh novely spočívá ve změně způsobu, jakým by se rozdělovaly mandáty. V současnosti je Česká republika rozdělena do jednotlivých krajů, a tyto kraje tvoří volební obvody. Nejprve kraje dostanou přiděleny mandáty, tedy počet mandátů, a potom se mandáty v kraji rozdělují mezi jednotlivé politické strany. V případě malých krajů se ovšem rozděluje malý počet mandátů, například Karlovarském kraji se obvykle rozděluje 5 mandátů. Tato skutečnost způsobí, že ty strany, které nedosáhnou vyššího procenta hlasů, vůbec nezískají v daném kraji žádný mandát a hlasy pro tyto strany tak propadnou a nejsou už pak vůbec využity. Tímto způsobem v Karlovarském kraji propadly v minulých volbách v součtu hlasy více než 30% voličů, a to je příliš vysoké číslo. Novela spočívá v tom, že by se nejprve sečetly všechny hlasy pro všechny politické strany na celorepublikové úrovni a podle získaných hlasů by politickým stranám byly nejprve na celorepublikové úrovni přiděleny mandáty a teprve poté by byly přikázány do jednotlivých krajů způsobem upraveným v zákoně. Což by znamenalo, že by hlasy voličů nepropadaly a nedocházelo by k deformaci volebních výsledků.
VH: Lze z toho usuzovat, že by mělo docházet k nějakému zvýhodnění menších stran po té novele?
JF: Po navrhované novele nedojde k zvýhodnění žádných stran, protože všechny strany dostanou počet mandátů výhradně podle toho, jak je volili voliči.
VH: Takže ten stávající stav považujete za nespravedlivý?
JF: Považuji ho za vadný, protože dochází k neúměrnému zvýhodňování stran s vyšší voličskou podporou a ke znevýhodňování malých. Pokud například na celorepublikové úrovni dostane malá strana třeba 5,5% hlasů voličů, ale její reálná síla ve Sněmovně odpovídá jen 3%, tak jsou tím také znevýhodňováni ti voliči, protože nejsou patřičnou silou zastoupeni ve Sněmovně.
VH: Pak by mě zajímalo, co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, že vydal tak zásadní rozhodnutí víceméně 9 měsíců před parlamentními volbami?
JF: Teoreticky by bylo lepší, kdyby rozhodnutí ÚS bylo vydáno dříve, na druhou stranu je to možné také vnímat jako takové zatáhnutí za záchrannou brzdu na poslední chvíli.
VH: Kdybychom to měli srovnat s ostatními návrhy, v čem jsou hlavní přednosti navržené novely zákona?
JF: V tom, že byl již nyní připomínkován vládou, to znamená všemi připomínkovými místy, k tomu návrhu nebyly zásadní legislativně-technické výhrady, nejsou tam zásadní vady. Respektuje ten názor ÚS, jak by měly být hlasy přerozdělovány, zachovává princip rovnosti hlasů. Už se tedy nemůže stát případ, aby na zvolení jednoho poslance ANO bylo potřeba řádově třeba 18 000 hlasů, a na jednoho poslance STAN 42 000.
VH: Takže to nahrávalo spíše větším stranám?
JF: Přesně tak. Hnutí ANO získalo ve volbách v roce 2017 29% hlasů voličů, ale reálná síla hnutí ANO ve Sněmovně je 39%, což znamená, že disponuje mocí výrazně větší, než si přáli voliči.
VH: Myslíte si, že Ústavní soud rozhodl zrušit část volebního zákona s cílem podpořit nějaké konkrétní politické strany?
JF: Nemyslím si to. Ústavní soud v podstatě řekl, že jakákoli strana má být ve sněmovně tak silná, jak velkou podporu získala od voličů.
