Bylo to letos v únoru velké téma. Z čela Vojenské policie odešel na vlastní žádost plukovník Otakar Foltýn. Po osmi měsících poté, kdy jej do funkce náčelníka VP prosadila přes kritiku a pochybnosti opozice osobně ministryně obrany Jana Černochová. Oficiálním důvodem sporu, který mezi Foltýnem a Černochovou propukl, bylo stíhání šéfa inspekce VP Tomáše Voráče v kauze nákupu odposlechové techniky. Tato na první pohled banální věc, která také záhy byla bez dalšího odložena, čímž se potvrdila Foltýnova verze, ale nebyla jediným problémem. Mnohem temnější kontury celá situace získala díky urputným článkům Ekonomického deníku, který popisoval založení „ilegální buňky Šlachtovců“ některými příslušníky kriminální služby VP, a to na Foltýnův popud. Inspekce Vojenské policie tato obvinění prošetřila a odložila jako absurdní. Je na místě se zamýšlet, co bylo skutečným scénářem celého představení a kdo ho režíroval.
Nákup zmíněné odposlouchávací techniky sice proběhl před Foltýnovým nástupem do funkce, ale ministryně Černochová plukovníkovi Foltýnovi vyčítala, že ji o stíhání Voráče neinformoval a že nepostavil Voráče mimo službu, což podle jejího právního výkladu měl udělat. Foltýn, který je právníkem, měl výklad jiný. Rezignaci nabídl proto, že podle ministryně obrany tímto neinformováním nesplnil obecný rozkaz ministra obrany z roku 2015. Sám Foltýn ani s tímto výkladem nesouhlasil, ve své pozici ale neměl tehdy jinou možnost a rezignoval. Od března působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky. A na konci března také státní zástupce stíhání Tomáše Voráče v předmětné kauze zastavil.
Tuto oficiální linii příběhu tedy lze shrnout následujícím způsobem: Náčelník VP neinformoval ministryni o stíhání šéfa inspekce VP v banální kauze, která byla záhy zastavena, nepostavil ho mimo službu, a ministryně obrany tím byla tak dotčena, že ačkoli byl Foltýn před osmi měsíci prakticky jediným kandidátem, kterého do funkce prosadila, musel nyní odejít. A to přesto, že s jeho výkonem funkce náčelníka VP byla spokojena; a náhradu našla navzdory svým výrokům z léta 2022 o tom, že žádný jiný důstojník vlastně neexistuje, velmi rychle.
Zní to zvláštně? Velmi. Samozřejmě bychom to mohli přičíst naturelu zúčastněných a poněkud osobnějšímu přístupu paní ministryně k řízení resortu ministerstva obrany. Personální politika resortu v době jejího působení již na mnoha místech vedla ke zdviženým obočím a například průvan, který provedla ve vedení fungujícího a efektivně řízeného Vojenského technického ústavu, se pravděpodobně projevil v komplikacích při vojskových zkouškách radarů MADR. Ale máloco je prvoplánové, a „kauzu Voráč“, kterou odstartoval Ekonomický deník, záhy doplnila a mediálně zakryla kauza, kterou rozvířil rovněž Jan Hrbáček z Ekonomického deníku, a sice kauza „ilegální buňky Šlachtovců“. Této kauze jsme se věnovali zde: https://www.vysokahra.cz/co-se-to-deje-na-ministerstvu-obrany-a-v-cele-vojenske-policie-plukovnik-foltyn-odchazi-na-vlastni-zadost/, zde: https://www.vysokahra.cz/v-kauze-rezignace-nacelnika-vojenske-policie-nejde-o-marginalni-kauzu-detektoru-odposlechu-ve-hre-je-efektivita-kriminalni-sluzby/, a také zde: https://www.vysokahra.cz/kdo-je-novinar-hrbacek-jake-ma-vazby-na-ods-a-proc-diskredituje-kriminalni-sluzbu-vojenske-policie/.
Hrbáček rozvinul téma, že v rámci kriminální služby VP vznikla s vědomím vrchní státní zástupkyně Bradáčové „ilegální buňka“, která měla sbírat informace na všechny a o všem, masivně nasazovat odposlechy, a jejíž architektkou má být Vendula Kwasniaková, kterou Foltýn přivedl na VP jako civilní zaměstnankyni. Kwasniaková se podílela v roce 2013 na zásahu ÚOOZ proti Janě Nagyové, dnešní Nečasové. Proto „Šlachtovci“.
Inspekce Vojenské policie se těmto podezřením začala věnovat a podezřívala plukovníka Foltýna ze zneužití pravomocí úřední osoby. Na konci září jej však odložila s tím, že celá konstrukce je absurdní: „Je prakticky nepředstavitelné, že by za zvažovaných okolností mohlo být něco takového v podmínkách Vojenské policie provedeno (…) Představa, že náčelník Vojenské policie přemluví nejméně sedm kriminalistů Vojenské policie, které prakticky nezná, k protiprávní činnosti, je až absurdní.“
Utajovanou schůzku, kterou Hrbáček vášnivě popisoval, přitom plukovník Foltýn potvrdil již v únoru na schůzi sněmovního výboru pro obranu, kde bezmála došlo k jejich vzájemné fyzické inzultaci. Alespoň podle tvrzení Jana Hrbáčka na sociálních sítích. Ten je nyní dotčen, „dokládá“ výběrem ze zveřejněného usnesení Hlavního velitelství VP (https://infodeska.justice.cz/soubor.aspx?souborid=8435942), že měl v podstatě pravdu, ačkoli v dokumentu je jasně uvedeno, že nic z popsaných skutků není trestným činem, a Hrbáček to vysvětluje těmito slovy: „K tomu, aby inspekce nic nevyšetřila, stačí zasáhnout do její struktury a vyhodit nepohodlné vedení, za kterého inspekce vyšetřovat uměla a chtěla. Mít dozor a dohled od žalobců – návštěvníků cestovní kanceláře VP – destinace Afghánistán. Přesně tenhle výsledek jsem čekal. Je to takový trend už několik let. Bohužel pro VP.“ Co tím konkrétně myslí je ovšem méně podstatné, než otázka, o čem vlastně celá kauza ve skutečnosti byla.
Naším vysvětlením je, že se spíše potvrzuje domněnka, že ministryně obrany a její okolí plukovníka Foltýna při jmenování do funkce neodhadli a podcenili. Za jednu ze svých priorit při nástupu v létě 2022 označil zefektivnění činnosti kriminální služby VP, která má v gesci především šetření hospodářských deliktů v resortu obrany. V usnesení o odložení se to píše explicitně: „Úmyslem bylo založení skupiny, která by šetřila případnou trestnou činnost související s veřejnými zakázkami Ministerstva obrany na úseku vyzbrojováni, respektive obrany.“
Z podstaty věci byl Foltýnův tah na branku, jakkoli obecný a organizační, mířen potenciálně do bezprostředního okolí ministryně obrany, a to samozřejmě tomuto okolí muselo způsobovat minimálně určitou nervozitu. Víme z minulosti, jak složitě a s jakými chabými výsledky byly šetřeny korupční kauzy na ministerstvu obrany. Soudě dle výsledků by měla Česká republika resort obrany prakticky bez poskvrnky a ve významných akvizičních projektech nikdy k žádným trestným činům nedošlo. A tak to samozřejmě musí zůstat. Při prvním náznaku, že náčelník Vojenské policie myslí svá slova o zefektivnění práce kriminální služby vážně, přišla v rychlém sledu dvě obvinění. Obě se sice záhy ukázala jako absurdní a nesmyslná; nicméně plukovník Foltýn z Hradu činnost kriminální služby organizovat již nebude. Účel posvětil prostředky.
Psali jsme nedávno o nervozitě v resortu v souvislosti s nedávným zásahem NCOZ na Generálním štábu: https://www.vysokahra.cz/zasah-ncoz-na-generalnim-stabu-s-modernizacnimi-projekty-zatim-nesouvisi-velka-uleva-na-ministerstvu-obrany-ovsem-naznacuje-ze-v-resortu-panuje-napeti/
Nejistota a nestabilita, kterou napřed jmenování a poté rychlý odchod plukovníka Foltýna ve Vojenské policii vytvořily, nemají žádné zásadní důsledky pro většinu složek VP, tedy pokud jde o výkon jejich funkcí. Na kriminální službu, která se neustále pohybuje v hustém minovém poli a musí „střílet do vlastních“, má ale nepochybně vliv mimořádně neblahý. Vhodnou variantou by bylo ji zcela vyvázat z působnosti ministra obrany a posílit tak její nezávislost. Vsadíme se, že se to jen tak nestane?
