Evropská komise plánuje do poloviny května předložit plán, jak ukončení závislosti na ruském dovozu dosáhnout do roku 2027. Termín, se kterým přišla unijní exekutiva ve čtvrtek během prvního dne summitu, v pátek Evropská rada explicitně nepodpořila a sama nestanovila konkrétní časový horizont. Jakou podporu má návrh EK mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.
Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
Účastníci summitu EU se v pátek také také shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit.
Evropská unie by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři členských zemí v závěrečné deklaraci summitu.
Ve čtvrtek byly tématem summitu další sankce vůči Rusku. Český premiér Petr Fiala (ODS) už před pátečním jednáním uvedl, že debata ohledně odpojování od platebního systému SWIFT zatím není uzavřená. „Je potřeba Rusko ještě více izolovat, a to všude, kde je to možné – v mezinárodních organizacích, na sportovních mítincích, prostě všude, aby jednoznačně pocítili, že to, co dělá Vladimir Putin, je pro civilizovaný svět nepřijatelné,“ uvedl.
Unie dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí. „Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.
Na konkrétní podobě sankcí se političtí vůdci první den neshodli. Zejména pobaltské země prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé státy v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy Evropská unie nezavede. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella uvažuje Unie o dalších postizích namířených proti ruským oligarchům a rozšíření ekonomických sankcí.
Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“. Lídři se však neshodli na rychlém přijetí Ukrajiny do EU, o což země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla Unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.
Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje. Lídři Litvy či Slovinska před druhým dnem summitu dali najevo zklamání z tohoto výsledku, který více uspokojil například Francii či Nizozemsko.
Podle vyjádření předsedajícího summitu Charlese Michela navrhl šéf unijní diplomacie Josep Borrell využití dalších pěti set milionů eur z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. Unie se minulý týden poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi, kdy slíbila vyhradit první půlmiliardu eur. „Všichni si byli zcela vědomi, že musíme zvýšit naši vojenskou podporu Ukrajině,“ uvedl Borrell. Podle něj není pochyb, že státy EU návrh jednomyslně podpoří.
Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.
Šéfové států se během druhého dne summitu budou bavit zejména o ekonomických dopadech války. Měli by se shodnout také na separátní Versailleské deklaraci, ve které hodlají slíbit postupné odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.
ZDROJ: ČT24
ZDROJ FOTO: archiv teraz.sk
