Veletoče týkající se nařízení ve školách kvůli šířícímu se onemocnění COVID-19 pokračují i v těchto dnech, po změně ministra zdravotnictví. Roman Prymula, který nahradil Adama Vojtěcha (ANO) ihned začal úřadovat. Ředitele i učitele škol však nepotěšil, když jim doporučil, aby dali žákům na tento pátek volno.
Děti by tak zůstaly doma místo prodlouženého víkendu díky pondělnímu státnímu svátku ještě o jeden den víc. Podle Prymuly by to mohlo pomoci zpomalit šíření nového koronaviru, stejně tak jako další opatření, která začnou platit již od čtvrtku. Kritika, která vzápětí přišla, se nesla v duchu výčitek, že rozhodnutí přišlo narychlo, nebylo konzultováno s ministrem školství. Přesto zřejmě některé školy v pátek nakonec zavřené zůstanou, ředitelé uplatní svého práva udělit ředitelské volno.
Jedním hlasem však ze škol přichází stále větší rozladěnost. Pedagogům chybí ochranné pomůcky, musí si je pořizovat za své, pravidla pro případné karantény či uzavírání škol se buď často mění, nebo jsou naprosto protichůdná. Jsou to přitom právě učitelé a ředitelé škol, kteří musí čelit v první linii naštvanosti některých rodičů, kteří se cítí v nejistotě z toho, co přinesou nejbližší dny a týdny.
„Za 500 miliard korun jsme si koupili čas, abychom se připravili na druhou vlnu. A ono to stále vůbec nefunguje. Nefunguje chytrá karanténa, trasování, hygiena nemá lidi ani techniku. Stát jedná nepředvídatelně. A tak, i když jsme chtěli reagovat místně, nakonec stejně kvůli neschopnosti efektivního řízení bude třeba znovu vše řešit plošně. Navzdory tomu, že nařízení jsou chaotická a občas až nesmyslná,“ říká Petr Gazdík, který je sice nyní politik, ale poznal učitelské řemeslo sám v přímé praxi učitele na základní škole. Podle něj se v Česku bohužel pandemie COVID-19 nedaří zvládat.
Vláda marketingu – je vláda neschopná
Za největší slabinu považuje Petr Gazdík neschopnost vlády, kterou nazývá vládou marketingu. Naopak přednost vidí přímo v občanech na všech úrovních, kteří dokázali, když pandemie svět zasáhla, držet spolu a pomoci si sami. „Spoleh je většinou i na obce a kraje,“ to je potěšující vědět.
Přesto teď ve školách panuje napjatá atmosféra. Nikdo neví, co bude v příštích dnech a týdnech. Nervozita je cítit z rodičů, jistí si nejsou v mnoha ohledech ani pedagogové, pochybnosti jsou i v tom, jakým způsobem udržovat kontakty s rodiči dětí a samozřejmě i s děti samotnými. „Nelze mlčet, je třeba stále co nejvíce komunikovat – jak s dětmi, tak i s rodiči a mezi kolegy na školách. Především je třeba jednat systematicky a být připraveni technicky i schopnostmi rodičů a žáků kdykoliv přejít na distanční výuku. Musím potvrdit, že učitelé to mají nyní skutečně velmi těžké. Ale zároveň je to šance ukázat společnosti, jak důležité je to povolání či poslání,“ zdůraznil Petr Gazdík.
Nutno dodat, že právě v tomto období se jedná o dalším navýšení platů učitelů v roce 2021. A emoce kvůli tomu jsou často velmi vyhrocené, někteří rodiče se těžko smiřují s faktem, že učitelé pracovali z domova a žáky vyučovali prostřednictvím online výuky. Náročné to přitom bylo pro všechny zainteresované skupiny.
„Na jaře jsme se to učili, děti, rodiče i učitelé. Moje paní učí na prvním stupni, dosud takový způsob výuky nikdy nebyl nutný. Ale muselo to jít. Naše děti (pozn. red. – P. Gazdík má se svou ženou celkem 4 děti) to zvládaly velmi dobře a dokonce nás to i v těžkém období jejich puberty jako rodinu velmi stmelilo. Dnes už jsme, pokud mám mluvit za naši rodinu, připraveni technicky i znalostmi a zkušenostmi, bude-li nutné situaci zopakovat. Myslím, že je však dobré říci, že i ve školství je nejtěžší na celé epidemii hlavně to, poprat se s nekoncepčností vlády. Těžké to mají učitelé všude. Je jedno, jestli učí v malé obci nebo ve velkoměstě,“ konstatoval Gazdík.
Měl odvahu vyzvat na souboj Pavla Béma
Petr Gazdík si klade za cíl sepsat reformu a vizi českého školství. Netají se tím, že by se jako bývalý učitel rád časem do školství opět vrátil.
Připomeňme, že počátkem své politické kariéry se Gazdík proslavil tím, že si v roce 2008 na týden vyměnil místo s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS). Důvodem k tomu byla rozepře, čí funkce je náročnější a kdo je finančně zvýhodňován. A tak zatímco Bém rozvážel nezaměstnané na veřejně prospěšné práce a řešil rozbitý plot v tisícové Suché Lozi, starosta této obce se v hlavním městě zúčastňoval důležitých jednání a po večerech chodil do divadla.
Byl to také rok 2008, kdy byl Petr Gazdík zvolen zastupitelem Zlínského kraje za Starosty a nezávislé a předsedou Výboru pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova. Při poslaneckých volbách v roce 2010 se stal poslancem a zároveň předsedou Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Petr Gazdík nyní působí ve funkci místopředsedy hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, předsedy Místní akční skupiny Východní Slovácko a jako vůdce Skautského střediska Suchá Loz.
V letošních krajských volbách je lídrem hnutí STAN ve Zlínském kraji. Kandidátku podporují též TOP 09, strana Nový Impuls a Zlínské hnutí nezávislých. Krajské volby se konají už 2. a 3. října společně s prvním kolem senátních voleb. Lišit se budou mírou protiepidemických opatřeních i způsobem volby lidí, u kterých byla prokázána nákaza. Ti budou moci volit z auta, popřípadě přímo v domovech s pečovatelskou službou.
autor: ah
