Novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát, řeší dolní komora od úterního odpoledne, debata trvá již více než 24 hodin. Ani po celonočním jednání obstrukce opozice nekončí, sněmovna se ještě nedostala ani k hlasování o podobě programu schůze. Schválila nicméně návrh koaličních poslanců, že se jednání opět může protáhnout přes půlnoc a že státní rozpočet projedná mimořádná schůze.
Novelu pandemického zákona, který pomáhá řídit epidemii covidu-19 bez potřeby nouzového stavu, vrátil poslancům Senát, a aby došlo k jejímu schválení, musí sněmovna horní komoru přehlasovat. Vláda je navíc v relativní časové tísni, protože bez novelizace pandemický zákon na konci února – a v tu chvíli by se podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nezbývalo než vrátit k nouzovému stavu.
Bez předlohy by přestala platit například pravidla pro návštěvy v domovech seniorů a dalších zařízeních, ale třeba i regulace počtu účastníků na hromadných akcích. Jedním z mála nařízení, která naopak budou moci platit i v případě, že pandemický zákon poslanci do konce měsíce neschválí, je povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorech.
Na stávající schůzi sněmovny se měla novela projednávat jako první bod. Poslanci se ale už od úterý přeli o to, jak bude program schůze vůbec vypadat, a aby opoziční hnutí SPD zabránilo schválení pandemické normy, zahájilo obstrukce, jimž v první jednací den dominovala šestihodinová řeč šéfa hnutí Tomia Okamury – a zasedání pléna běželo i přes noc.
Ve středu se k tématu vyslovovali hlavně zástupci hnutí SPD a ANO. Poslanec Radek Vondráček (ANO) odpoledne kritizoval fakt, že má být pandemická novela schvalována ve stavu legislativní nouze, ve kterém jsou podle něj krácena práva parlamentní menšiny.
Podmínky legislativní nouze podle něj již neexistují a sněmovna měla podle zákona povinnost posoudit před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá, či nikoliv. To ale v úterý neučinila, protože se slova ihned ujal Okamura se svým mnohahodinovým projevem k programu.
Seznam řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy o projednávaných bodech (aniž by k samotnému projednávání ještě vůbec došlo), se nakonec podařilo vyčerpat až ve středu v podvečer. Poslanci si také již dříve během dne schválili, že mohou stejně jako v úterý jednat hluboko do noci.
Zveřejnené adresy
Středeční jednání současně přerušila dvě témata. Před poslanci s přednostním právem vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a opoziční i koaliční zákonodárce oslovil s emotivní výzvou, aby se všichni vyjádřili proti zveřejnění soukromých adres poslanců, kteří posledně hlasovali pro schválení novely pandemického zákona. Adresy sedmi desítek poslanců na internetu zveřejnila iniciativa Chcípl PES, která protestuje proti novele.
Sněmovna také v době jednání obdržela výhrůžku, že je v jejích prostorách uložena bomba. Výbušnina se nenašla, policie během desítek minut zadržela podezřelého z vyhrožování.
Druhé téma, na kterém výjimečně zavládla shoda, byl státní rozpočet pro letošní rok. Sněmovní rozpočtový výbor už plénu doporučil, aby v úvodním kole schválilo základní parametry rozpočtu s navrhovaným schodkem 280 miliard korun a na projednání státního účtu apelovala i šéfka poslanců ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová, když se díky přednostnímu právu vmísila mezi řečnící zástupce SPD.
„Tato země může být bez pandemického zákona, ale nemůže být bez státního rozpočtu,“ prohlásila a slíbila, že i když bude vládní návrh rozpočtu kritizovat, nebudou ho poslanci ANO obstruovat, ačkoli normu nepodpoří. Podotkla, že ani poslanci SPD podle veřejných vyjádření nehodlají projednávání rozpočtu brzdit.
Rozpočet nakonec ve shodě všech sněmovních frakcí projedná dolní komora na mimořádné schůzi, která začne v pátek v devět ráno. „jedná se o pouhé dva body, harmonogram projednávání rozpočtu na rok 2022 a samotný státní rozpočet v prvním čtení,“ sdělila pak šéfka dolní komory Markéta Pekarová-Adamová.
„Obavu (o schválení) nemám,“ poznamenává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Když to nebude v pátek, tak to bude v sobotu, když to nebude v sobotu, tak to bude v neděli. Prostě to vydržíme.“
Pravidla jednání
Vleklá schůze, jejíž trvání už dalece přesáhlo čtyřiadvacet hodin, ve středu poznamenala i chod vlády. Ta měla původně po skončení pléna (plánovaném původně na druhou odpolední) zasednout ve Strakově akademii, namísto toho se kvůli opoziční obstrukci již podruhé sešla přímo v budovách dolní komory. Premiér Petr Fiala musel zrušit i svou cestu do Paříže, kde měl s lídry zemí EU a prezidentem Emmanuelem Macronem jednat o situaci v Africe.
Kvůli obstrukční blokádě uplynulých hodin také poslanci vládní koalice uvažují o úpravě jednacích pravidel – navrhuje ji zákonodárce za občanské demokraty Marek Benda.
„Pokládám situaci, kdy za čistých osmnáct hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny. A myslím, že není možné na toto přistoupit a budeme zde muset trávit noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi,“ řekl Benda.
Sněmovna by měla na Bendův návrh projednat usnesení, kterým nově upraví své vnitřní poměry. „Po tom, co se tady posledních osmnáct hodin odehrává, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat,“ uvedl. Zatím není jasné, co je obsahem zamýšleného usnesení a kdy by jej dolní komora měla projednávat, pokud jej zařadí na program.
Benda uvedl, že obsah usnesení ohledně úpravy vnitřních poměrů zatím nebyl ještě stanoven, ale že chce mít otevřený prostor. Ve hře může být omezení doby pro vystoupení poslanců k návrhům na úpravy programu schůze.
Ústavní žaloba
Dohru mohou mít poslední hodiny ve Sněmovní ulici také u Ústavního soudu. V úterý večer totiž schůzi zablokoval i spor o to, jestli vládní většina prosadila možnost nočního schůzování v souladu s jednacím řádem, když s příslušným hlasováním přerušila Okamurův projev.
Předseda SPD takový postup označil za prodemokratický puč, šéf poslanců SPD Radim Fiala za „flagrantní porušení jednacího řádu“, Schillerová coby zástupkyně ANO k tomu uvedla, že návrh měl přednést některý z poslanců, nikoli předsedající schůze. Hlasovat se o něm pak podle ní smělo do 19:00, a nikoliv kolem osmé – jak tomu v reálu bylo. Postup koalice v dolní komoře chce opozice napadnout u Ústavního soudu.
„K žádnému porušení zákona nedošlo, všechny kroky, které provedl pan místopředseda Skopeček, byly v souladu se zákonem,“ namítá předseda poslanců ODS Marek Benda. Podle ústavního právníka Jana Kysely taková stížnost nebude úspěšná. Odkazuje na předchozí praxi Ústavního soudu, který v rozhodnutích k elektronické evidenci tržeb či daňovému balíčku konstatoval, že hodnotí dodržování ústavních principů při přijetí zákona, nikoliv aplikaci konkrétních ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle Kysely je kvůli dění v dolní komoře namístě úprava jednacího řádu.
„Ústavní soud hodnotí, jestli při případném porušení jednacího řádu nebylo nepřiměřeně zasaženo do práv opozice vyjádřit se,“ uvedl. Kysela také připomněl, že pandemický zákon se v úterý ani nezačal projednávat, mluvilo se jen o programu schůze.
