Český prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zeman dnes v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině, a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.
„Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko-české vztahy skončí dalším neúspěchem,“ uvedl na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. „Těším se na návštěvu (českého ministra zahraničí) Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu,“ dodal Kuleba. Lipavský zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.
Rusko v posledních měsících nashromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva popírá, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. Česká vláda, NATO či Spojené státy tento požadavek Ruska odmítají.
Zeman na CNN Prima News řekl, že nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Rusové podle něj „nejsou blázni“ a útok na Ukrajinu by pro ně nebyl výhodný. Sdělil také, že by nepodpořil vyslání vojáků NATO na východní hranici aliance, protože by šlo o „chřestění zbraněmi“.
„Pokud Ukrajina není členem NATO, není důvod, abychom tam posílali vojenské jednotky,“ řekl Zeman. Vyslovil se také proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť aliance „zásadně nepřijímá země, kde je občanská válka“. Ukrajina podle Zemana takovou zemí je, byť válka tam nyní má podobu zamrzlého konfliktu v oblasti Donbasu na východě země.
Premiér Petr Fiala začátkem týdne ujistil ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise, že Česká republika stojí plně za Ukrajinou a odmítá jakékoli formy ruské agrese. Česká vláda se v lednu rozhodla darovat Kyjevu přes 4000 dělostřeleckých granátů zhruba za 37 milionů korun, které by měly pomoci zvýšit obranyschopnost ukrajinské armády. Podle Lipavského by se Česko mělo podílet na nasazení nových aliančních jednotek ve státech východního křídla NATO.
Reagovalo Rakousko, Německo i Polsko
Zemanova vyjádření sledují i zahraničí média. Ruská agentura TASS hodnotí výroky tak, že český prezident „vystoupil proti vyslání jednotek NATO na Ukrajinu“. To ovšem česká vláda ani další spojenci v NATO nenavrhují. Agentura RIA Novosti si všímá jiného výroku, ve kterém Zeman v souvislosti s výbuchy muničního skladu ve Vrběticích zopakoval své dřívější tvrzení, že podle české Bezpečnostní informační služby „chybí důkazy či svědectví, že ruští agenti byli ve skladišti ve Vrběticích“.
Server rakouské televize ORF si všímá, že 77letý prezident označil současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou za oboustranně živenou slovní válk
u a že na této úrovni by podle něj také měl zůstat. Případné vyslání ozbrojených sil na Slovensko, které s Ukrajinou sousedí, by bylo jen zbytečným „řinčením šavlemi“, citoval Zemana server. Ten rovněž poznamenal, že Česká republika s Ukrajinou nesousedí a že do Polska, které jejím sousedem naopak je, dnes dorazila první část amerických ozbrojených sil, které přijely posílit východní křídlo NATO.
Server polského rádia 24.pl nejvíce zaujal Zemanův výrok, že jako ekonom by čtyři tisíce dělostřeleckých granátů, které se česká vláda rozhodla Ukrajině darovat, raději prodal než daroval. Zeman neopomněl zdůraznit, že je česká armáda už nebude potřebovat, protože jsou určeny pro typ zbraně, kterou armáda stahuje z užívání, přibližuje čtenářům okolnosti polský server.
Rozdílný postoj Zemana a Lipavského ohledně posílení východního křídla NATO zmiňují i německá média. Například server merkur.de nadepsal svou zprávu titulkem ‚Český prezident relativizuje nebezpečí ruské invaze‘.
