Praha – Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států.
Senát poukázal na to, že dokument je v rozporu se zásadou subsidiarity, hovoříme tedy o principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Evropská komise by proto návrh směrnice, která je součástí evropského klimatického balíčku, měla rozhodně přepracovat. V případě, že se tak nestane, by měla vláda podle Senátu návrh vetovat.
Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.
Senátor Čunek ve svém proslovu na 17. schůzi Senátu 5. listopadu 2021 k návrhu směrnice Rady, kterou se mění struktura rámcových předpisů Unie o zdanění energetických produktů a elektřiny uvedl.: „A já jsem přesvědčen, že když si člověk v životě stanoví nesmyslný cíl, a k tomu si nedá postupné kontrolní kroky, tak ten cíl buď ztratí, nebo ho změní, většinou ho vůbec nedosáhne. A u společnosti je to stejné. Když se podívám na cíle, které jsou stanoveny, a podklady, co vlastně mám udělat pro to, abych je dosáhl, žádné nemám, tak je jisté, že to potom dopadne tak, jak to dopadá s cílem skládkování, kdy v roce 2008 a 2009 slavnostně tedy bylo dosaženo toho, že zatímco celá Evropská unie si dala, má ten deadline konce skládkování rok 2030, tak Česká republika si dala 2024. A my jsme méně slavnostně, před dvěma, tuším, že to bylo před dvěma lety, neberte mě za slovo, možná třemi, schválili, že tedy posunujeme tuto hranici na 30 let. Když se podíváte do jednotlivých států Evropské unie a také k nám, jak jsme pokročili k tomu, abychom skutečně neskládkovali, tak ten pohled je tristní. A já bych hrozně nerad, aby Green Deal skončil na tom, že by neuděláme vůbec nic.“ uvedl.
Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.
„My vlastně v tuto chvíli nemáme řečeno, co to pro Českou republiku bude znamenat, to znamená ta první věc, alespoň naznačit, jak ty zdroje nahradíme. Ano, a můžeme říct, že nemáme v té situaci, ve které jsme, protože my jsme do roku 2035 schopni postavit maximálně jednu nebo 2 vodní elektrárny, které, řekněme, nějaké zdroje dají, ale zdaleka to není náhrada atomových elektráren nebo uhelných, tak musíme říct tedy, kterým směrem půjdeme. To je první věc. Kolik to skutečně má stát, co všechno v přípravě pro to, abychom toho dosáhli, musíme udělat a kolik to bude stát a který rok tedy časově,“ upřesnil Čunek.
O samotný Green Deal je schválen. Loni v prosinci ho odsouhlasila Evropská rada včetně českého premiéra Andreje Babiše. Teď se licituje o navazujícím balíčku Fit for 55, který navrhuje konkrétní nástroje k realizaci Green Dealu. Ceny benzínu nafty, topných olejů a to i pro domácnosti by měly narůst. Také by se mělo přistoupit k rychlejšímu zavírání uhelných elektráren a tepláren, které mají nahradit štědře podporované obnovitelné zdroje. Fit for 55 představuje i změnu zemědělských postupů, což bude mít dopad na ceny potravin. Nároky na paliva pro leteckou dopravu a stejně i nároky na energetické úspory v budovách budou vyšší, což znamená, že budou i dražší. Balíček představuje i zákaz pro automobilky a prodej aut se spalovacími motory.
Evropská komise přiznává, že balíček bude mít vážné sociální dopady. Podle bruselských analýz hrozí v důsledku Fit for 55 energetická chudoba asi 120 milionům Evropanů.
„Způsob, jakým se částka pro jednotlivé státy počítá, je pro Česko nevýhodný, neodpovídá našim podmínkám,“ říká senátor Jiří Čunek z Výboru pro záležitosti EU.
