Z dat ČSÚ vyplývá, že plodnost klesá od roku 2022, a to se v něm zrcadlí i nárůst potenciálních rodiček v souvislosti s přílivem 72 tisíc ukrajinských žen v rámci války na Ukrajině. Na vysvětlenou, plodnost se projevuje počtem narozených dětí. Data ČSÚ navíc ukazují podobný klesající trend i v dalších sedmi zkoumaných zemí Evropy a Japonsku. Pokles se projevuje i v zemích, které dříve měli plodnost vyšší.
Matematička Lucia Houfková se nezdráhá poukázat na to, co někteří veřejní funkcionáři nechtějí slyšet. Konstatovala, že v roce 2022 poklesl počet narozených dětí o 11 procent. Pokusy mírnit paniku jsou jistě žádoucí, ale jsou k ničemu. Zdravotní pojišťovny burcují, že plodnost klesá dokonce velmi prudce. “Z dat, která jsme získali, jednoznačně vyplývá, že pokles absolutního počtu dětí nelze vysvětlit pouze demografickými změnami ve věkové struktuře žen, ale musí mít ještě jinou příčinu. Na úhrnnou plodnost totiž počet žen v jednotlivých věkových skupinách nemá vliv,” říká Houfková.
Ekonomické důvody, demografie, pohodlnost nebo očkování?
Vyvstává teď otázka, co za tím stojí. Samozřejmě možnou příčinou mohou být ekonomické důvody. Zřetelně vidíme, jak draze se v posledních letech žije. Drahé energie, bydlení, vysoká inflace, enormní nájmy. Vše je dražší jen platy stále stejné. Lidé často mají problém uživit sami sebe, natož své potomky. Raději si racionálně odůvodní, proč je lepší dítě nemít. Roli samozřejmě může hrát i demografie a klesající počet žen v plodném věku. Současným trendem je i pohodlnost, dítě je náročné, je to stres, zničím si postavu, říkají si některé čtyřicátnice. Výraznou roli hraje také kariéra.
Lidé odsouvají reprodukci až dostudují, až získají relevantní pracovní praxi, až dotáhnou projekty, které se bez nich samozřejmě neobejdou. Samé až až až. V momentě kdy začnou tikat biologické hodiny, se rozejdou se stávajícím partnerem, pak dlouho nemohou nikoho potkat, a problém je na světě. Jenže je vše tak černobílé? Není za tím náhodou něco víc?
Nezapomeňme totiž na dobu, která připomínala minulý režim – zákaz vycházení, povinné nošení roušek, dobrovolné očkování, které svojí dobrovolností připomínalo spíše koncentrační tábory, „vybrakované“ obchody s trvanlivými potravinami a dobu, ve které dezinfekce bylo nedostatkové zboží. Ano, řeč je o chaotické pandemii koronaviru.
Proč vzpomínáme na časy, na které chceme raději zapomenout? Proto, že na vině mohou být i důsledky prodělaného covidu či vakcinace. Už v době akutní fáze této „infekční reality show“ se dynamicky spekulovalo o tom, zda rizika vakcinace náhodou nepřevyšují své potenciální benefity, pokud vůbec nějaké byly. Dodnes není jasná bezpečnost, ani účinnost očkování. Testovací fáze za účelem zjištění možných nežádoucích dlouhodobých důsledků se jaksi musela v rámci „záchrany světa“ proti infekčnímu onemocnění hodně zrychlit a místo „obětních beránků“ testovat rovnou na lidech. A zde mohou být důsledky.
Experti sledují populaci očkovaných a neočkovaných žen v kontextu celkové porodnosti. Matematik Tomáš Fürst společně s epidemiologem Romanem Kovaříkem a imunoložkou Zuzanou Krátkou se domnívají, že očkování může bohužel hrát roli. „Z dat vyplývá, že alespoň část pozorovaného rozdílu mezi počtem otěhotnění očkovaných a neočkovaných žen je kauzální povahy,“ říká akademik a dodává, že očkování tedy může být příčinou nižší míry otěhotnění. Očkování těhotných žen mRNA vakcínou proti covidu považují za největší selhání.
Nic ale není černobílé. Jak vidíme v celospolečenském diskurzu, na jednu stejnou věc existuje tisíce názorů. Předseda České statistické společnosti Ondřej Vencálek to vidí zase jinak. Upozorňuje, že důvod nižší plodnosti v roce 2022 může být v důsledku tzv „předrozených dětí“. Poukazuje na sčítání lidu v roce 2021, kdy demografové upravili všechny křivky směrem dolů. Vznikla tak nová představa o počtu lidí v ČR. To znamená, že při počítání plodnosti v roce 2021 skutečný počet dětí vydělili mnohem menším počtem žen než v předchozím roce. A tím měla vzniknout „optická iluze“, že plodnost v roce 2021 byla „rekordně vysoká“. Nicméně i on připouští, že je potřeba zkoumat důsledky mRNA vakcín na plodnost obou pohlaví.
Jako při očkování, volbě prezidenta či jakémkoliv celospolečensky ožehavém tématu se nejen společnost, ale i odborná komunita silně polarizuje. Jedno je jisté, jde opět o zdraví, a tam není prostor pro hazard. Jenže problém je v tom, že nikdo nenese odpovědnost. Za doporučením očkovat těhotné ženy proti covidu-19 stojí ministr zdravotnictví, vedení lékařské komory i vedení České vakcinologické společnosti. Báječné. Jenže je potřeba si uvědomit, že nikdo z nich za tato doporučení nenese právní odpovědnost. Takže není na koho se dovolávat, nikdo za nic neručí, nikoho nelze potrestat. A navíc očkování bylo zcela jednoznačně „dobrovolné“. Tak moc dobrovolné, že jste bez něho nemohli do restaurace, letadla, cestovat..
