Již několik dní se odehrává regionální kauza ohledně porušení přírodního údolí Vltavy u Dívčího Kamene, o které jsme psali zde. Obavy z projektu značně skeptické části veřejnosti, jíž zajímá zdejší nádherná krajina a ráda by ji zachovala, jsou zcela pochopitelné. Toto citlivé téma bylo i na programu jednání Spolku Vltava jako jediný bod schůzky v pátek 9. 2.
Původní návrh je z pera Ing. Eduarda Baziky z roku 1909. Práce započaly v r.1912 ražením štoly skrz meandr Vltavy. Výška jezu měla být 4 metry a získaný spád 16 metrů. Projekt přerušila světová válka. Po ní došlo k pokračování až do roku 1920, kdy byly práce definitivně zastaveny. MVE Dívčí Kámen I. o výkonu 1,2 MW je pokračováním tohoto projektu se změněnými parametry. Oproti původním 4 metrům je hladina snížena na 1.5 metru, délka vzdutí je 260 metrů oproti 1 500 metrů. Řeka zůstává ze dvou třetin otevřená a minimální zajištěný průtok je stanoven na 6.69 m3/s. Výškový rozdíl hladin je v současnosti 11 metrů. Ve strojovně má být elektrárna osazena 3 vertikálními Kaplanovými turbínami.
Dojem, který na schůzi Spolku Vltava zanechal přizvaný investor MVE pan Michal Masnička, byl přesvědčivý. Pan Masnička s sebou přinesl plány stavby a doložil dokumenty, že postupoval ve shodě se zákony a předpisy, které se dané stavby týkají. Není pravdou, že by stavba už začala, a také je nepravdou tvrzení, že kácení porostu na březích bylo nelegální, toto nesouviselo totiž nijak s chystaným projektem. Z tohoto hlediska je tedy jeho snažení bezchybné, jak se v Českém Krumlově převážná většina členů spolku mohla přesvědčit. Navíc nás ujistil i o tom, že se s žádnými dotacemi v této záležitosti nepočítá, čímž odpadá i další argument odpůrců této stavby.
Předložené plány elektrárny Dívčí Kámen I. ukazují, že možné škody, které často podobné zásahy člověka do panenské přírody přináší, nemusí být nijak fatální. Začlenění stavby do vltavského údolí je skutečně citlivě řešeno a nebude nijak nápadné v krajině, z čehož mají odpůrci stavby obavy. Vodáci se zase obávají, že nebudou mít v řečišti dostatek vody ke splouvání. Tyto obavy jsou zcela legitimní, neboť zkušenosti s přestavbami starých jezů jsou často nedobré. Jak se však ukazuje v plánech, tak ani tato skutečnost nemusí být v tomto případě pravdivá. Přehrazena má být jenom jedna třetina řeky. Byla vypracována celá řada studií a simulací, které dávají výsledky takové, že bude vody dost pro všechny. Jak pro cenný biotop, tak i pro vodácké návštěvníky. Pokud bude vody méně, než je obvyklý stanovený standard, elektrárna nepojede. Projekt má tak velkou šanci na úspěch, neboť většina dotčených orgánů včetně ministerstva kultury již vyjádřila souhlas s realizací, samozřejmě za dodržení jasných podmínek. Mnoho bude záležet na stanovisku CHKO Blanský les, které má celou věc uzavřít.
K úvaze zůstává ještě názor, že narušovat dané území jakoukoliv lidskou činností, která by ještě znásobovala tu současnou, je špatné, a že to povede postupnými krůčky ke zničení lokality. Investor naopak soudí, že jedinečný projekt, jehož původ se datuje už od roku 1909, přispěje k atraktivnosti místa, a že to je správně. Kdo to rozsoudí? Je to přesně ten případ, na který se dá uplatnit zásada předběžné opatrnosti. Co když se ukáže, že skutečnost bude jiná, než investor očekává? Zmizí hravé peřeje v meandru u Dívčího Kamene?
Ze všech těchto úvah by měl tedy vyplynout závěr, že vlna nevole a pocity újmy činěné na přírodě, vzedmuté v tomto týdnu mezi veřejností, nejsou adekvátní skutečnému stavu kauzy a že zbytečný spor nemusel takto eskalovat v médiích a na sociálních sítích. Nechme rozhodnutí na příslušných úřadech a doufejme, že naleznou správné řešení, které posoudí všechny stránky a pohledy na věc a zohlední většinu námitek, které stojí proti projektu MVE Dívčí Kámen I.
Autor: Mgr. Tomáš Kala. Dlouholetý instruktor vodních sportů na Vltavě a majitel půjčovny lodí
