Význam metabolismu v rakovinném bujení, prokrvení nádorů a nově i komunikace mezi nádorovými a zdravými buňkami získává stále více pozornosti v oblasti léčby rakoviny. Kateřina Rohlenová, bioložka ve věku 38 let, se zaměřuje na tuto problematiku a hledá cesty k zefektivnění léčby rakoviny. Nedávno obdržela Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru medicíny za svůj unikátní výzkum komunikace nádorových buněk.
Kateřina Rohlenová se specializuje na rakovinu plic, a to z několika důležitých důvodů. Kromě samotných rakovinných buněk ji zajímá i komunikace mezi nádorovými buňkami a buňkami krevních cév. Plíce jsou orgánem, který je masivně prokrvený, což dává výzkumníkům možnost zkoumat, jak nádory komunikují s okolním mikroprostředím. Plíce také trpí závažnou chorobou v podobě rakoviny, což dává smysl zkoumat, jak by se léčba mohla vylepšit.
Lékařka ve svém výzkumu používá buněčné modely a geneticky modifikované myši. Rakovinné buňky jsou geneticky upraveny pomocí technologie CRISPR, což umožňuje výzkumníkům zkoumat jejich chování a reakci na různé typy léčby. Tyto experimentální modely umožňují studovat, jak se nádory vyvíjejí a reagují na různé léčebné postupy, uvádí v rozhovoru pro server Novinky.cz „Je několik variant, ale tou nejběžnější a nejjednodušší je injekčně vpíchnout rakovinné buňky myši pod kůži. Buňky vyrostou a udělají nádor. My ale nejvíce používáme model, kdy buňky rakoviny plic vzniknou spontánně přímo v plicích, stejně jako když takový nádor vznikne u člověka. Tyto nádory jsou velmi podobné nádorům u pacientů a podobné je i jejich mikroprostředí,“ popisuje, jak získávají nádor.
Jedním z důležitých závěrů jejího výzkumu je, že některé typy léčby rakoviny nemusí působit tak, jak bychom si přáli. To znamená, že léčba může mít vedlejší účinky, které podporují růst nádoru. Například se zaměřila na specifický typ chemoterapie, který ovlivňuje metabolismus nukleotidů, což jsou stavební kameny pro nukleové kyseliny (RNA a DNA). I když tato léčba může být účinná proti rakovinným buňkám, může mít negativní vliv na okolní normální buňky, což snižuje efektivitu léčby. „Pro specifický druh léčby, který studujeme, ano. Snažíme se především popsat mechanismus toho, co se v organismu děje, ať už na straně rakovinných buněk, nebo těch normálních v nádorovém mikroprostředí. Zajímá nás, jak buňky reagují na to, když se vypnou metabolické dráhy, na které tato specifická chemoterapie cílí,“ uvedla. To znamená, že výzkum Kateřiny Rohlenové by mohl pomoci identifikovat nové cesty k vylepšení léčby rakoviny.
Nedávno obdržela prestižní evropský grant, který jí umožní provádět komplexní výzkum na tento téma. Ačkoli získat takový grant může být náročné, zejména pro české vědce, Rohlenová věří, že to přináší nejen finanční podporu, ale i prestiž a šanci na pokračování ve svém výzkumu.
Její práce také zahrnuje vývoj léku s názvem MitoTam, který by mohl vést rakovinné buňky k sebevraždě. První fáze klinického testování dopadla úspěšně, což představuje naději pro onkologické pacienty. Lékařka zdůrazňuje, že proces vývoje a testování nových léků může trvat mnoho let a přináší nejistotu ohledně výsledků.
Její výzkum komunikace mezi nádorovými a normálními buňkami vytváří nový pohled na rakovinné onemocnění a léčbu. Ačkoli stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených, její práce představuje důležitý krok směrem k objevení nových strategií v léčbě rakoviny a snížení jejích vedlejších účinků. Její nadšení a oddanost vědě jsou nezastupitelným zdrojem inspirace v boji proti této zhoubné nemoci.
