Přehled průměrných mezd akademických pracovníků na veřejných vysokých školách v roce 2022 ukazuje na významné rozdíly mezi jednotlivými institucemi a dokonce i uvnitř nich samých. Rozhodovací pravomoc ohledně mzdové politiky a vnitřních mzdových předpisů náleží rektorům a děkanům, a to pod dohledem akademických samospráv, připomněl ministr školství Mikuláš Bek. Průměrné mzdy byly vypočítány na základě čtvrtletního výkazu o zaměstnancích a mzdových prostředcích za rok 2022 a reflektují širokou škálu finančních zdrojů, včetně státního rozpočtu, financování výzkumu a dalších aktivit.
„Přehled průměrných mezd akademických pracovníků na veřejných vysokých školách ukazuje významné rozdíly mezi jednotlivými vysokými školami, ale také uvnitř většiny vysokých škol. Veškerá rozhodnutí o mzdové politice a nastavení vnitřních mzdových předpisů jsou dle zákona plně v kompetenci rektorů a děkanů pod dohledem akademických samospráv. Ministerstvo školství není oprávněno do těchto nastavení vstupovat,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek v tiskové zprávě.
Průměrné mzdy v uvedeném přehledu vycházejí ze Čtvrtletního výkazu P1b-04 o zaměstnancích a mzdových prostředcích za vysoké školy za 1.–4. čtvrtletí 2022 a jsou vypočítány jako podíl celkových mzdových výdajů a počtu pracovních úvazků na dané instituci. Do celkových zdrojů jsou zahrnuty prostředky ze státního rozpočtu kapitoly 333 MŠMT, prostředky na výzkum, vývoj a inovace z ostatních zdrojů, z doplňkové činnosti, z dalších zdrojů a strukturálních fondů a fondu odměn.
Nerovnoměrnosti jsou dány i konkurenčně soutěžním prostředím, v němž se projevuje efektivita a schopnost jednotlivých škol a pracovišť získat dodatečné zdroje. Údaje o průměrné mzdě v daném roce přepočtené na celý úvazek na konkrétní vysoké škole nejsou přehledem konkrétních měsíčních mezd na daných institucích. „Rozložení rozptylu kolem průměrů uvnitř univerzit je dáno rozhodnutími vedení vysokých škol a fakult schválenými akademickými senáty,“ dodal ministr školství Bek.
Ministerstvo školství zavede v příštím roce opatření, která by měla vysoké školy motivovat ke zmírnění nerovností a vyčlení dodatečné prostředky ve výši cca. 800 mil. korun, které vysokým školám umožní přizpůsobit se odpovídajícím změnám v rozpočtové metodice. V dalším jednání o financování veřejných vysokých škol je třeba věnovat zvláštní pozornost umělecky orientovaným vysokým školám, které výší svých průměrných mezd výrazně zaostávají za celostátním průměrem.
