Vyhoření je stav fyzického a emocionálního vyčerpání, který může postihnout jedince, kteří dlouhodobě a intenzivně prožívají stres nebo pracovní přetížení. Tento stav je často spojený s pracovním prostředím a je znám také jako syndrom vyhoření nebo „burnout“.
Příznaky vyhoření mohou zahrnovat únavu, neschopnost koncentrace, sníženou motivaci, cynismus nebo negativní postoj k práci a pocit, že práce ztrácí smysl. Mohou se také objevit fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zažívací potíže nebo poruchy spánku.
Příčiny vyhoření jsou různorodé a mohou zahrnovat nadměrné pracovní zatížení, nedostatečnou podporu od nadřízených nebo kolegů, nedostatek autonomie při plnění pracovních úkolů, nesoulad mezi osobními hodnotami a pracovními požadavky, nevyváženost mezi pracovním a soukromým životem atd.
Pokud se cítíte vyhořelí nebo máte podezření, že byste mohli trpět tímto stavem, je důležité hledat podporu a odbornou pomoc. Možnosti zahrnují hovor s psychologem nebo terapeutem, snížení pracovního zatížení, přepracování pracovních postupů nebo hledání nových způsobů zvládání stresu a zlepšení životní rovnováhy. Preventivní opatření jsou také klíčová, jako je pravidelný odpočinek, cvičení, zdravá strava a komunikace s kolegy a nadřízenými o stresu a obtížích, kterým čelíte, uvádí server Zdravotnické zařízení MV.
Předcházení vyhoření je klíčové pro udržení duševního a fyzického zdraví, a to jak v pracovním, tak osobním životě. Zde je několik strategií, které vám mohou pomoci vyhnout se vyhoření:
- Nastavte si realistické cíle a očekávání: Buďte realističtí ohledně toho, co můžete zvládnout za daný časový rámec. Naučte se prioritizovat úkoly a delegovat, když je to možné.
- Vyhněte se nadměrnému pracovnímu zatížení: Snažte se udržovat vyvážený pracovní harmonogram a nepracujte neustále přesčasy. Věnujte čas odpočinku a rekreaci, které vám pomohou znovu nabýt energii.
- Rozvíjejte dovednosti zvládání stresu: Naučte se techniky relaxace, jako je meditace, jóga, hluboké dýchání nebo procházky v přírodě. Tyto aktivity vám mohou pomoci uvolnit stres a zklidnit mysl.
- Podpora sociálního kontaktu: Udržujte spojení s rodinou, přáteli a kolegy. Podpora a sdílení svých pocitů s ostatními může být užitečné a posiluje vaše emoční zdraví.
- Hledejte podporu: Pokud cítíte, že se stres a tlak hromadí, vyhledejte pomoc od profesionálního terapeuta nebo psychologa. Mluvení s odborníkem vám může pomoci získat perspektivu a strategie pro zvládání stresu.
- Udržujte zdravý životní styl: Dbejte na pravidelný spánek, vyváženou stravu a fyzickou aktivitu. Zdravý životní styl podporuje vaši fyzickou i duševní pohodu.
- Postarejte se o své zájmy a koníčky: Věnujte čas aktivitám, které vás baví a které vám přinášejí radost. Hledání rovnováhy mezi pracovními povinnostmi a zábavou je klíčové.
- Uznávejte své úspěchy: Nezapomínejte si všímat svých úspěchů a ocenit svou práci. Uznání a pozitivní zpětná vazba mohou pomoci udržet vaši motivaci.
- Naučte se říkat „ne“: Pokud se ocitnete pod tlakem, který překračuje vaše schopnosti, nebo pokud jste přeplnění povinnostmi, umějte odmítnout další úkoly a požádat o pomoc.
Pamatujte, že prevence vyhoření je individuální a závisí na vašich jedinečných potřebách a situaci. Berte si čas pro sebe a sledujte, jak se cítíte, abyste mohli případné příznaky vyhoření identifikovat a včas na ně zareagovat.
Podle jednoho z řešitelů studie psychologa prof. Radka Ptáčka nejhorší je stav „u manažerů, u lidí na řídících pozicích, naopak nejméně jsou ohroženi zemědělci a farmáři“. Jeho konstatování lze doplnit, že také na lesníky a s lesy spjaté profese je syndrom vyhoření docela krátký. Oboje jde s Vysočinou, jež prestižními podniky a institucemi nepřekypuje, zato půdou a lesy ano, dohromady. Lepší psychické ovzduší vládne všude, kde převládají podobné životní podmínky a kde je přirozeně méně chronického stresu, který ve vztahu ke složkám syndromu vyhoření sehrává roli ideální pohonné hmoty.
Stejně tak patří k sobě stres a manažerské prostředí. Bylo by však chybou opomíjet fakt, že „je manažer a manažer“, což nesouvisí jen s tvrdostí či měkkostí nátury. „Velcí bossové a manažeři, kteří tak rádi dávají na odiv náročnost své pozice, jsou sice stresovaní – tři milenky, prostřílené auto, bankovní transakce, mafie za zády, policie z druhé strany –, přesto jsou poměrně zdraví. Trpí jejich tajemníci a asistenti, kteří mají stejnou odpovědnost, nemají však vliv na události, protože seshora přicházejí jen nařízení a zezdola mají problémy,“ uvádí psychiatr prof. Cyril Höschl a dodává, že v prostředí dnešní tovární velkovýroby trpí „zejména střední management, mistři, kteří mají obrovskou odpovědnost a minimální možnost něco ovlivnit, což je právě patogenní. … Rozhodující tudíž není ani tak zátěž jako daleko spíš nemožnost mít vliv na události“.
