Evropská komise zveřejnila pravidelný žebříček členských států a regionů EU podle jejich výkonnosti v inovacích European Innovation Scoreboard (EIS) mezi roky 2022 a 2023. Podle Komise se jednotlivým regionům EU daří zvyšovat svou inovační výkonnost navzdory minulým i současným krizím. Unie jako celek si na celosvětové úrovni vede lépe než Čína, na druhou stranu se prohlubuje rozdíl mezi EU a Kanadou, Jižní Koreou nebo USA.
„Díky naší podpoře inovací posilujeme kapacity v této oblasti a rozvíjíme podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Výsledky vidíme již teď, kdy jsme zaznamenali nejvyšší růst inovační výkonnosti v celé Evropské unii, a to za období od roku 2022 do 2023,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Musíme v této práci pokračovat, abychom měli v Česku takové investice, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a posunou naši ekonomiku ještě více kupředu.“
Inovační výkonnost podle EIS je měřítko, které hodnotí a porovnává inovační schopnosti a úspěchy jednotlivých členských států Evropské unie. Jedná se o zprávu Evropská komise, kde hodnotí inovační výkonnost zemí na základě různých faktorů a indikátorů. Na základě těchto ukazatelů dělí EIS členské země do čtyř výkonnostních skupin. Česká republika byla zařazena do přední části skupiny tzv. středních inovátorů, jejichž inovační výkonnost tvoří 70 % – 100 % unijního průměru. Aktuálně je výkonnost ČR na 94,7 % unijního průměru. Tématem posilování inovační výkonnosti ČR a dalších zemí regionu střední a východní Evropy se zabývalo i české předsednictví v Radě EU v roce 2022 a diskutovali jej ministři průmyslu na neformální Radě pro konkurenceschopnost v Praze. Je proto dobře, že se závěry této diskuze podařilo promítnout do praxe.
České republice se ve srovnání mezi roky 2022 a 2023 podařilo zrychlit svou výkonnost v oblasti inovací o 10,5procentních bodů, což představuje nejvyšší nárůst v rámci celé EU. Pokračuje tak trend rychlého přibližování se průměru k celé Unii. Podle Komise za takovým nárůstem stojí především navýšení výdajů na inovace na zaměstnance (+54,5 p.b. na 104,8 % průměru EU), změna obchodních procesů v malých a středních podnicích (+76,8 p.b. na 139,8 %) a produktové inovace (+55,8 p.b. na 136,3 %).
„Tento výsledek potvrzuje správnost a nezbytnost realizované podpory zavádění inovací v praxi malých a středních podniků v rámci podprogramu Inovace do praxe,“ říká vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko a dodává: „Stejně tak dlouhodobá podpora projektů aplikovaného výzkumu především ve firmách v resortním programu TREND se podle uvedených výsledků jeví jako nezbytná. Ve srovnání s rokem 2016 se pak Česká republika zařadila mezi pět členských států s nejvyšším inovačním růstem.“
Tuzemské společnosti pak ve srovnání s loňským rokem investovaly o 34 p.b. více, což znamená nejvyšší nárůst mezi všemi členskými státy EU. Naopak v oblasti využívání IT technologií zaznamenala ČR oproti roku 2022 pokles o necelých 7 p.b.
V čele žebříčku nově stanulo Dánsko, které vystřídalo Švédsko, jemuž v předchozích letech pravidelně patřila první příčka. Komise v hodnocení upozorňuje, že navzdory pokroku v inovacích přetrvávají velké rozdíly, zejména v méně rozvinutých a okrajových regionech Unie. Geograficky je pak inovační mapa EU rozdělena na nejsilnější inovátorský sever a západ, zatímco nejméně inovátorské jsou země v jižní a východní části Unie.
Zdroj: Tisková zpráva MPO
